Tibbettsova premiéra v NHL nebyla nijak impozantní. Jako pravé křídlo čtvrtého útoku se na led dostal jen minimálně a na gólmana Peterise Skudru vyslal pouze jedinou střelu. "Nemám z toho dobrý pocit, protože jsme prohráli. Ale jinak... Cítím se báječně. Před sezonou jsem si přál, abych mohl odehrát v NHL aspoň jeden nebo dva zápasy," řekl zpravodaji deníku Post-Gazette šestadvacetiletý hráč.
Jeho statistiky jsou zatím celkem chudé, určitě v porovnání se zápisy v trestním rejstříku. Poprvé se dostal do křížku se zákonem v březnu 1994, kdy byl uznán vinným ze znásilnění patnáctileté dívky. Soud mu tehdy uložil jen čtyřletou podmínku.
Za měsíc putoval na půl roku do vězení, dalších osmnáct měsíců dostal podmíněně a ještě musel zaplatit pokutu 625 dolarů. Odsouzen byl za napadení a ublížení na zdraví policisty, výtržnictví a zastrašování svědka. V červenci 1995 stál opět před soudem, tentokrát za ozbrojené přepadení. S přihlédnutím k předchozí podmínce mu byl později vyměřen nepodmíněný trest na dva a půl roku.
Jedinou profesionální zkušeností recidivisty bylo 60 zápasů za Birmingham a Johnston v nižší soutěži ECHL v letech 1994-96, pak začal hrát hokej opět až letos. Když s ním Pittsburgh podepsal v létě další smlouvu, vzbudilo to u fanoušků vlnu nevole. Už v přípavném kempu byl však Tibbetts jmenován asistentem kapitána ve farmářském celku Wilkes-Barre a později se stal jedním z nejlepších hráčů. Dosud vstřelil dvanáct gólů a na dalších dvanáct přihrál a kouč Glenn Patrick, bratr generálního manažera Pittsburghu, jej označil za jednoho z pěti nejlepších hokejistů AHL.
Velkou šanci dostal Tibbetts ve středu. Pittsburghu chybělo kvůli zranění osm hokejistů a kouč Ivan Hlinka jej postavil do prvního týmu. Ihned po zápase se zase přesunul na farmu. "Potřebuji ještě zapracovat na svých defenzivních schopnostech. Musím hrát jednosuše a ne se starat o body," hodnotil Tibbetssvoji první zkoušku mezi elitou.
