A troufalý střízlík se mezi nimi nikterak nekrčí. Dává góly, laškuje s legendami i novináři. Usilovně se tlačí do nabité sestavy. Deník Detroit News ho dokonce pasoval do jedné ze dvou elitních formací.
„Ale ještě pořád nemá vyhráno!“ řekl Jiří Hudler starší, jenž se včera za synem vydal přes Atlantik.
Hudler junior mu denně telefonoval, pořídil si nové mobilní číslo, ale je na něm těžko k zastižení.
Ve cvičném zápase na soustředění Red Wings překonal brankáře Haška, v pěti přípravných utkáních nasázel další tři góly. V týmu obdivují jeho předvídavost, sebevědomí s pukem i zarputilost. „Nebojí se vyrazit k brance. K tomu je potřeba kus odvahy,“ řekl před zámořskými reportéry kouč Dave Lewis.
„Věří si, umí si poradit při přesilovkách.“ Hudler měří asi 175 centimetrů, nicméně v utkání s New York Rangers si dovolil bodyček proti obávanému bijci Kasparaitisovi. Snáší namáhavý program, ale podivil se nepolevujícímu tempu partie s Bostonem, byť v ní Detroit soupeře snadno sfoukl 9:0.
Dle posledních zpráv soupeří o dvě volná místa na soupisce s protřelejšími Kanaďany Devereauxem a Williamsem. Pokud neuspěje, pošle ho klub na farmu. To by za žádnou cenu nechtěl.
V šatně se mezi ctěnými kolegy cítí pohodlně. „Jsou to normální kluci,“ tvrdil tátovi a líčil některé legrační příhody.
Od snědého obránce Chrise Cheliose třeba slyšel narážku: „Ty jsi ještě nebyl na světě, když já jsem vyhrál Stanley Cup, ne?“ Ve skutečnosti se dvouletý Jiřík teprve batolil po bytě, kdežto řízný Chelios už na jaře 1986 s Montrealem slavil triumf.
„Taky už párkrát byli na večeři s Dominikem Haškem,“ svědčí otec Hudler.
Jeho potomek nikdy nepůsobil ušlápnutě. Například americkým médiím dal tenhle šprýmující živel najevo, že ho unavují věčné otázky na svůj menší vzrůst: „Cože? Velikost? Myslíte bot?“ Dosud bydlí v hotelu, týden po tátovi přivítá v městě proslulém automobilovým průmyslem babičku a přítelkyni Agátu.
Zatím si nepořídil ani auto. Otec Hudler se v žertu děsí: „To pak bude pokut za rychlost!“
