Ne, nedá se říct, že už o tuhle dvojku v NHL nebyl zájem. Právě naopak. Jenže oba dopředu avizovali, že jinde hrát nechtějí.
„Jít do důchodu? S tím na mě nechoďte. Budu hrát ještě deset let, nemám nic jiného na práci,“ reagoval Thornton se smíchem tak trochu jako Jaromír Jágr.
Podobně naladěný je i Marleau. „Vím, že dokážu v NHL odehrát víc než jednu sezonu. Pořád se cítím dobře a vím, že můžu být platný.“
Tahle dvojka má k sobě hodně blízko, protože roky patřila k lídrům Sharks. Oba byli draftovaní v roce 1997, Thornton jako jednička Bostonem, odkud zamířil do San Jose (odehrál v něm už čtrnáct sezon). Marleau byl dvojka a v klubu působil od 19 do 37 let. Po dvou sezonách v Torontu by rád zpět. Kvůli rodině.
Když ho slavný kanadský klub po sezoně vytrejdoval do Caroliny, nechal se vyplatit ze smlouvy, jen aby jí mohl být blíž. „Děti jsou zvyklé ve škole, nechci je vytrhávat z prostředí. To je důvod, proč chci zpátky do Kalifornie,“ říká muž, jenž v San Jose drží všechny klubové rekordy: odehrál za něj nejvíc zápasů (1 493), dal za něj nejvíc gólů (508) a nasbíral nejvíc bodů (1 082).
Také Thornton je s klubem hodně spjatý a kromě toho je momentálně nejlepším aktivním nahrávačem v NHL (má na kontě 1 065 asistencí - v historických tabulkách přeskočil osmého Stevea Yzermana) i nejproduktivnějším aktivním hráčem (nasbíral 1 478 bodů - předčil čtrnáctého Stana Mikitu). Mimo to mezi aktivními hokejisty odehrál v NHL také nejvíce zápasů (1 566 - na dvanáctém místě překonal Nicklase Lidströma).
„Cítím se pořád dobře,“ říká a kouč Peter DeBoer bez váhání reaguje: „Pořád na to má. Za sebe můžu říct, že bych ho v týmu chtěl.“
Záležet ovšem bude na vedení, které má nyní pod platovým stropem k dispozici 5,382 milionu dolarů. I proto je zřejmé, že na oba se nedostane.
Thornton ani Marleau už nejsou na seznamu priorit San Jose tak vysoko jako dřív. Oba si to uvědomují a oba počítají s tím, že si na rozuzlení budou muset počkat. Rozhodující bude, kdo bude víc zapadat do týmu.
„Věřím, že bych tohle kritérium dokázal splnit,“ tvrdí Marleau, jenž zažil bodově nejhorší rok od prvního ročníku v NHL. Zato potvrdil, že je to železný muž, protože desátý rok po sobě nevynechal jediné utkání.
Zraněný nebývá ani Thornton, jenž v uplynulé sezoně během 73 zápasů nastřádal solidních 51 bodů a v průměru trávil na ledě 15 a půl minuty. V San Jose chce zůstat především kvůli tomu, aby získal vytoužený Stanley Cup.
„Měli jsme na něj už teď, jen nám došla šťáva. Spousta kluků byla zraněných, neměli jsme štěstí. Tým budeme mít zase dobrý,“ říkal po vyřazení ve finále Západní konference s pozdějším vítězem ze St. Louis.
Na trofej pochopitelně myslí i Marleau. Oba vyhráli olympiádu, Světový pohár, Marleau dokonce i mistrovství světa. Jen ta nejcennější trofej chybí. „Chci dokázat, že poslední rok byl výjimkou. Rozhodně nekončím,“ říká Marleau, jenž zvažuje i další možnosti. Těmi jsou Los Angeles, případně Anaheim.
To Thornton zatím nic jiného než San Jose nepřipouští. Chce se sejít s majitelem klubu Hasso Plattnerem a generálním manažerem Dougem Wilsonem a doufá: „Něco spolu vymyslíme.“ Wilson je diplomatický: „Vždycky bude místo pro hráče jako Joe. Na ledě, nebo mimo něj.“
Brzy se ukáže.
