Hemský i Hossa, borci zvyklí na místo v elitních dvou formacích, nyní musí být rádi za pozici ve třetím útoku, kde je místo útočení, parádiček a gólů čeká spíš poctivé bránění. Ale jak vidno, všechno jde, když se chce.
„Budu hrát, kdekoli mi trenér řekne. Svou pozici v týmu bez problémů akceptuju,“ zopakoval několikrát Hossa, jenž v uplynulé sezoně nastřílel jen 13 gólů, což je nejméně za osmnáct let v NHL.
Leckdo by řekl, že je to kvůli věku, jenže tak úplně to pravda není. Vždyť Hossa ještě loni, ve 36 letech, dokázal nasázet za sezonu solidních 22 gólů. Jenže v Chicagu je obrovská konkurence, a tak přednost dostávají jiní.
Slovenský forvard nezahořkl, ale zachoval se naprosto racionálně, jelikož si váží šance hrát za tým, ve kterém má velkou šanci dosáhnout na další Stanley Cup. Výsledkem je, že je ve své roli úspěšný a respektovaný. A že si může ještě o pár sezon prodloužit kariéru za oceánem.
Rychle to pochopil i Hemský, kterého si ještě nedávno řada fanoušků absolutně nedokázala představit při defenzivní činnosti. „Je to o hodně jiné než dřív. Ve třetím útoku chodíme na všechny buly v obranném pásmu, takže vám trvá asi dvacet vteřin, než se dostanete do soupeřovy zóny. Ale i tahle práce je strašně důležitá a já si ji oblíbil,“ prohlásil Hemský v rozhovoru pro Sport.
To samé opakoval během sezony v řadě videorozhovorů pro iDNES.cz, kde říkal: „V dnešní NHL musíte mít tři vyrovnané formace, abyste uspěli. Proto se mažou rozdíly a spousta hráčů se musí přizpůsobit.“
Nebýt toho, možná by už Hemský v NHL nehrál. Podobně je na tom Hossa, kterého díky adaptabilitě čeká už osmá sezona v nabitém Chicagu. „Což je nejdéle v kariéře, předtím jsem byl nejdéle sedm let v Ottawě,“ usmívá se 37letý útočník.
On ani Hemský si už žádné ofenzivní cíle před sezonou nedávají, teď se už se více než kdy jindy mohou těšit z výsledků týmu a z předávání zkušeností mladším. Kanadské body a góly, to už je jen bonus. V tomto případě skutečně nejde o klišé a československá dvojice není (a v budoucnu ani nebude) v NHL výjimkou.
