Aleš Hemský
25 let, útočník Edmontonu, kde působí už šestou sezonu. V jeho dresu si v roce 2006 zahrál finále Stanley Cupu.
Je skvělý technik, jeden z nejlepších v NHL. Raději přihrává, než střílí, dokáže obejít protihráče.
V NHL hrál 364 zápasů, v nichž nasbíral 280 bodů (75+205).
V roce 2005 získal v době výluky NHL extraligový titul s Pardubicemi, ve stejném roce vyhrál mistrovství světa ve Vídni.
V této sezoně je zatím nejproduktivnějším českým hráčem s 15 body (5+10).
Roční plat: 3,6 milionu dolarů (zhruba 72 milionů korun)
|
Ani jeden z nich přitom nebyl nějakou dorážkou. Pokaždé přilétl jako vichr do obranného pásma soupeře, obelstil beky a ještě stihl blafákem nebo přesnou střelou zamést puk do branky.
"Alešovi se teď daří, v posledních zápasech dává hodně hezké góly," říká útočník Martin Havlát. "Ostatně jako vždycky. Je to zábava sledovat sestřihy jeho gólů."
V pondělí na ledě New York Rangers sice Hemský sérii po pěti zápasech přerušil, přesto byl znovu jednou z hvězd utkání. V samostatných nájezdech, jež rozhodovaly o vítězi, byl jediným, kdo svůj pokus proměnil. Tentokrát ne blafákem, ale střelou na lapačku, při níž se puk otřel o rameno brankáře Lundqvista.
Edmonton slavil výhru 3:2. Ze sedmi zápasů na hřištích soupeřů, k nimž už na konci října vyrazil, čtyři vyhrál. A za tuto bilanci vděčí právě Hemskému, který se současně posunul na pozici nejproduktivnějšího Čecha v NHL.
O bod před Havláta, uzdraveného forvarda Chicaga, a ottawského beka Filipa Kubu, který jako první obránce v historii NHL bodoval v prvních osmi zápasech v řadě.
Jeden z parádních gólů Martina Havláta
Martin Havlát
27 let, útočník Chicaga, kde působí třetí sezonu.
Velký talent a dravý technik, jehož kariéru brzdí zranění. Už má za sebou tři operace ramena.
V NHL hrál 402 utkání, v nichž nasbíral 333 bodů (145+188).
V roce 2000 získal zlatou medaili na mistrovství světa hokejistů do 20 let ve Švédsku i na seniorském světovém šampionátu v Petrohradě.
V roce 2004 vybojoval s národním týmem bronz ve Světovém poháru.
V této sezoně NHL je zatím druhým nejproduktivnějším českým hráčem s 14 body (5+9).
Roční plat: 6 milionů dolarů (120 milionů korun).
Exkluzivní rozhovor s Martinem Havlátem najdete v kompletním znění v poledne zde
|
I oni dva pomáhají zapomenout na to, že český hokej po odchodu Jaromíra Jágra do Ruska ztratil v NHL svého lídra. A díky 25letému Hemskému, jehož čas podle všeho přichází, zůstává v NHL i český hokejista, na němž staví úspěchy celý tým. Přestože Edmonton nepatří mezi adepty na Stanley Cup a dvakrát po sobě nepostoupil ani do play-off.
To Chicago je na tom ještě hůř, play-off nehrálo šest let. Loni mu přitom k postupu chyběly jen tři body. Havlát však už v závěru pomoci nemohl. Od únorového zranění si nezahrál. Teď, po třetí operaci ramena, se konečně cítí v pořádku. A na jeho výkonech je to znát. Přesto opakuje: "Hlavně musím být zdravý. O zbytek strach nemám."
V tom případě by se mohl souboj o nejproduktivnějšího Čecha v NHL odehrát právě mezi ním a Hemským. Začátek sezony však vyšel i Hejdukovi s Eratem. Havlát s Hemským se navíc předvedli parádními góly. Hemský při trefě proti New Jersey jednoho soupeře obešel, druhého si obhodil a pak skóroval. To vše zhruba během čtyř vteřin.
Hitparádu posledních gólů Aleše Hemského najdete zde
"Bylo to kouzlo. To se málokdy vidí, co on si s hráči dovolí," říká někdejší hokejista a trenér Jaroslav Holík.
Havlát versus Hemský? Druhý má k dobru zdraví
Soupeře si přetvoří v pouhé panáčky, kteří zaclánějí na cestě k brance. A je přitom úplně jedno, jak dobré ty překážky jsou. Aleš Hemský. Martin Havlát. Dva útočné klenoty českého hokeje v NHL. V čem jsou stejní a v čem jiní?
Technici.
Těmi jsou oba, Hemský možná o trochu víc. "Když se na ně díváte, je to něco nádherného," říká slavný hokejista Jaroslav Holík, jenž oba jako trenér vedl v juniorské reprezentaci. Havlát i Hemský baví silou individuality. Jsou to tak trochu ruské typy hokejistů, hračičkové, výteční bruslaři. Obzvlášť u Hemského je ceněna neuvěřitelná lehkost pohybu.
Pozice na ledě.
Hemský drží hokejku napravo, je pravé křídlo. Havlát má hokejku nalevo a může hrát na obou krajích útoku.
Věk.
Havlátovi je 27 let, Hemskému o dva roky méně, ale do zámoří se oba vydali téhož roku – v létě 2000. Havlát jako mistr světa mezi juniory i dospělými zamířil rovnou do NHL, Hemský začal v juniorské lize. Už odmala se připravoval na to, že se hokej stane náplní jeho života. Obětoval tomu i středoškolská studia. "Dodělat školu? Myslím, že to nevyjde," uvedl před časem. Jako teenager chodil trénovat dvakrát denně.
Úspěchy.
Hemský si s Edmontonem zahrál před dvěma lety finále Stanley Cupu, je mistrem světa 2005, z téhož roku má titul s Pardubicemi. Havlát je juniorským i seniorským mistrem světa 2000.
Zdraví.
Velký rozdíl. Havlát promeškal za poslední tři roky víc než polovinu zápasů hlavně kvůli třikrát operovanému rameni. To Hemský je docela zdravý, ztratil několik utkání kvůli poranění kolena a ramene.
Peníze.
Větší plat má Havlát v Chicagu, dostává šest milionů dolarů ročně, zhruba 120 milionů korun. Tříletá smlouva mu však končí příští rok. Hemský má v Edmontonu šestiletý kontrakt celkem na 24,6 milionu dolarů (zhruba 490 milionů korun), jenž trvá do roku 2012.
Postavení v týmu.
Edmonton sází na Hemského jako na svou budoucnost, spatřoval v něm talent hodný Gretzkého. I proto si ho zavázal na delší dobu. Jeho kličky lákají fanoušky, tvář má zase přitáhnout fanynky. Havlát by bez zranění možná byl superhvězdou Chicaga. Jenže teď je skoro nejstarší v týmu a nejsledovanější pozice obsadili mladíci Toews, Kane či Sharp.
Excesy.
Hemský má po incidentu v pardubickém baru jizvy od rozbité sklenice. Havlát míval potíže na ledě, kde se kvůli němu strhla obří mela, jindy kopl do soupeře Gila. Oba Češi však prý vyzráli.
Co jim vyčítají.
Že by měli víc pálit, nejen z připravených šancí. "Občas je blbá střela lepší než klička," připustil Hemský už dříve. Kouč MacTavish si také posteskl, že Hemský zbytečně ztrácí puky. "Hemmer rozdával puky soupeři, jako kdyby to byly housky na krámě," řekl. A přestože umějí výjimečná kouzla s pukem, někdy se oba na ledě ztrácejí. "Jsou to dobří hokejisté, ale chybí u nich – a to nemůže mít každý – zarputilost. Pak už by to byly ty největší hvězdy jako Malkin. Ten pracuje víc pro mužstvo. Z nich se vůdčí osobnosti nestanou," míní Jaroslav Holík. "Přesto by mohli být ještě lepší, ale v silnějších mužstvech."
|
