"Byl to pěkný zážitek. I když pršelo a my tam lezli bahnem, užili jsme si to," pochvaloval si útočník Patrik Eliáš. "Líbilo se mi to, i když jsem to párkrát pěkně schytal. Do nohou, do obličeje. Nejvíc bolí ty rány, kdy už se vzdáváte a oni do vás pořád střílejí," doplnil ovšem.
Se spoluhráči se rozdělil na dva tábory, pěkně podle toho, odkud kdo pochází: třináct Evropanů proti třinácti Kanaďanům a Američanům. "Ten prostor nebyl až tak velký, takže to byl docela šrumec. Nic příjemného. Vůbec si nedovedu představit, že to někdo dělá profesionálně," podotkl reprezentační forvard.
Ďábelská vojna Přísný šéf New Jersey Devils vyžaduje ostříhané a oholené hokejisty a večerku hlídá i před domácími zápasy - více ZDE |
Některé týmy jdou ještě dál, třeba Florida nebo newyorští Rangers se kdysi při tréninkovém kempu účastnili i vojenského výcviku ve slavné akademii West Point. "Děkuju, ne. Jezdit na tři dny někam, kde na kluky vyloženě řvou, to je zbytečné. To nemá s naším sportem nic společného," prohlásil ovšem Eliáš.
Paintball mu bohatě stačil. Zastřílel si při něm vydatně, i když mnoha pokořenými protivníky se pochlubit nemůže.
"Nic moc. Já už mám ve svém věku brýle. A čočky nenosím. Na ledě mi to nevadí, ale když jsou kluci maskovaní a ještě do toho dostanete barvu do obličeje..." vypočítával. "Jo, a navíc byla špatná puška," vzpomněl si ještě se smíchem. "Fakticky! Zanášela. Někteří kluci měli úplně přesnou a jiným to lítalo všelijak," tvrdil.
"Aspoň jednoho borce jsem pak ovšem sestřelil. Měl jsem totiž za úkol být vzadu a hlídat vlajku, takže kdokoliv se přiblížil, na toho jsem pálil," pochlubil se přece jen Eliáš.
Celkovým výsledkem bitvy už se však sotva mohl kasat. "Amíci nás rozsekali," přiznal. "Při jedné hře v takovém hradě nás sestřelili všechny a my ani jednoho. 13:0. To bylo až trapné."
Jestli předsezonní paintball pomohl stmelit tým, ukáže čas. Zatím je New Jersey po devíti zápasech v nové sezoně až na 12. místě Východní konference. Na soupeře má však několik utkání k dobru.
