Málokdo mu dával šanci, že by se mohl prosadit do NHL. Zvlášť když si ho loni na draftu vybral silný Boston. Pastrňák však překvapil a byl v tu chvíli nejmladším hráčem slavné ligy.
Teď dělá všechno pro to, aby nešlo jen o epizodu, na kterou všichni zapomenou. Pastrňák přibral, má krátké vlasy a při rozhovoru mluví mnohem plynuleji a sebevědoměji.
Jak jste vstřebal ten divoký rok?
Snažím se, abych si nic nepřipouštěl. Třeba loni po draftu jsem neměl žádné očekávání, jen jsem celé léto tvrdě makal, abych byl připravený na šanci. Vlastně jsem ani neměl volno, pořád jsem trénoval.
Co bylo rozhodující, že jste se tak mladý dokázal prosadit?
Měl jsem štěstí, že v Bostonu bylo zrovna místo. Ale jinak mi nejvíc dala farma. Naučil jsem se tam spoustu věcí. Třeba systém, jaký se hraje v NHL. Trenéři s námi zůstávali po každém tréninku a věnovali se našim rezervám. To vás posune.
Zesílil jste. Kolik vážíte?
Mám 82 kilo, loni to bylo 76. Oni do mě pořád hustili, abych přibral. Nechtějí ale, abych byl hrouda, pořád zdůrazňují, abych měl tak o kilo, o dvě víc svalů. Můj nový kondiční trenér z Prahy je v kontaktu s tím z Bostonu, takže přesně ví, na čem se mnou konkrétně pracovat.
Kolik času trávíte v posilovně?
Trénuju pětkrát týdně, dvakrát jsem v posilovně.
Co ještě budete muset zlepšit, abyste se udržel v NHL?
V NHL bývá zvykem, že po každé sezoně máte pohovor s manažerem a trenérem. Tam mi vyjmenovali všechny věci, na kterých bych měl přes léto zapracovat, abych byl v další sezoně ještě lepší.
Nemáte z druhé sezony obavy, když vidíte, jak se trápil Tomáš Hertl?
Víte, já nad ničím nepřemýšlím. Mám v hlavě jenom to, abych přijel na kemp maximálně připravený. To je všechno. Samozřejmě vím, že místo v NHL nemá nikdo zaručené, že jsme hokejové zboží a že si pozici musí každý urvat sám.
Řekněte, jak se za ten rok změnil váš život?
No, dost. Mám za sebou první sezonu v NHL a jsem strašně rád. Je to pro mě obrovská motivace, abych dřel ještě víc. Za ty zážitky to stojí. Strašně se mi tam líbilo, bylo to něco neskutečného a nechtěl bych, aby to skončilo.
Bylo těžké se aklimatizovat a nebýt ze všeho vyklepaný?
Být mezi takovými hvězdami je něco jiného, ale na té farmě mi pomohli i starší hráči, kteří mi vysvětlili, jak to chodí v Americe, a já byl na ten nový svět připravený.
Pomohlo vám, že jste byl předtím sám ve Švédsku a naučil se anglicky?
Hlavně ta angličtina byla důležitá, člověk rychleji zapadne. Už na farmě jsem to pocítil.
Vnímal jste přes oceán, jak lidé v Česku prožívali váš úspěch?
To je jasné, moc si toho cením. Cítil jsem, že jim dělám radost. Na druhou stranu to byla první sezona a doufejme, že ne poslední. Musím být pořád hladový.
Jak vás fanoušci vnímají v Bostonu? Také tak vřele?
Rád jsem poslouchal, že jsem byl nejmladší hráč NHL. To je něco, co se nestává pořád. A zvlášť ještě v tak silných týmech jako Boston. Strašně mi to pomohlo psychicky. A ti fanoušci si mě taky oblíbili, což bylo fajn a pomáhalo mi to ve hře. To stoprocentně.
Pravda, na ledě jste nepůsobil nervózně. Jak jste to prožíval vnitřně?
Byla tam malá nervozita, ale starší hráči mě uklidnili. Říkali, že je to jen normální zápas, že nemám co ztratit. Navíc jsem tam měl Davida Krejčího, který mi strašně pomohl. To samé Zdeno Chára nebo Milan Lucic. Psychika dělá nejvíc.
Když jsme mluvili o změnách od loňska, tak jste jiný i vzhledově. Co vás přimělo se ostříhat?
To bylo kvůli charitě. V Bostonu si mohl každý fanoušek zaplatit, aby ostříhal vybraného hráče, a ty peníze šly pro děti. Na mě vyšel takový mladý klučina, který z toho měl strašnou radost. No, oholil mě strojkem, ale vzadu jsem si to musel nechat upravit, abych neměl zuby. Ale bylo to pro dobrou věc, vlasy dorostou.
Necháte si je znovu narůst?
Už asi ne. Ráno se vzbudím a nemám žádný problém, rovnou jdu na trénink. Dlouhé vlasy jsem si už užil.
Kolik stály?
Ani nevím. Určitě byly jedny z nejlevnějších.
Jak vlastně skousl váš kamarád Jakub Vrána, že jste se dostal do NHL první?
Hecovali jsme se, ale my se známe od šestnáctky, takže jsme spolu vyrostli a myslím, že jsme natolik velcí kamarádi, abychom jeden druhému přáli. Teď spolu i trénujeme, takže můžu říct, že tomu dáváme hodně. Přeju mu, aby se ve Washingtonu prosadil.
Blíží se draft, co říkáte na Pavla Zachu?
Bylo by super pro český hokej, kdyby se dostal do desítky. Všem klukům přeju hodně štěstí a doufejme, že draftovaných bude co nejvíc. Ať si draft hlavně užijou, protože to je fakt ohromný.
To hráči říkají také o domácím mistrovství světa. Mrzí vás, že jste nemohl do Prahy přijet?
Mrzelo. Ale Boston mě poslal na farmu, abych sbíral zkušenosti v play-off. Jsem jejich hráč a věřím klubu, že pro mě vybral to nejlepší.
Zkušenosti jste mohl sbírat i na MS. Vysvětlili vám, proč vyhrála farma?
Já se neptal. Přece jenom jsem mladý a potřebuju se toho spoustu naučit. Snad budu mít ještě šanci obléct reprezentační dres.
