Byly to krásné chvíle, říká Vašíček o návratu

Raleigh, Praha - Nehrál pět měsíců, prošvihl 59 zápasů i vysněnou olympiádu. Mohl nadávat na osud, on však trpělivě dřel na rotopedu, přidával si v bruslení. Chtěl zpevnit operované koleno a uspíšit návrat. V pondělí se dočkal. Za nekonečnou dřinu jako by osud hokejistu Josefa Vašíčka odměnil comebackem ve stylu rockových hvězd.

Aplaudoval mu stadion, poprvé v životě dal v jediném utkání dva góly a na další dva přihrál. Jeho Carolina nakonec v NHL přehrála Washington 6:5 v prodloužení.

Mohl by si člověk vysnít lepší návrat?
Pěkný scénář, že? Kdepak, něco podobného by mě ani ve snu nenapadlo. Byly to krásné chvíle.

A která byla ta nejkrásnější?
Když mě trenér zařadil do zahajovací lajny a moje jméno před začátkem zápasu hlasatel vyvolával. Lidi se přidali a začali skandovat. Podpořili mě. Je to neuvěřitelný pocit, když vás takhle přivítají po šedesátizápasové pauze.

Co vy? Měl jste obavy, zda operované koleno vydrží?
Spoluhráč Justin Williams mi říkal, že člověk musí co nejdřív jít do nějakého souboje, jinak strach nepřekoná. Poslechl jsem a vyplatilo se.

Na ledě jste chyběl od 11. listopadu. Kdy vám bylo nejhůř?
Hned na začátku, když jsem zjistil, o co vlastně jde. Nemůžete se hýbat, kvůli práškům nemůžete řídit auto, prostě nic. Ono je krásné ležet na gauči, koukat na televizi, ale vydržíte to tak den. Ne měsíc.

Čím tedy člověk zahání chmury?
Já playstationem.

Josef Vašíček

Seniorský i juniorský mistr světa v hokeji.

Hraje NHL v týmu Carolina Hurricanes.

Přišel o olympiádu, od 11. listopadu kvůli zpřetrhaným vazům v levém koleně nehrál.

V pondělí se vrátil, v zápase proti Washingtonu dal dva góly, na další
dva přihrál, což je jeho osobní rekord.

V prosinci jste říkal, že vás baví hlavně golf s Woodsem.
To zůstalo. A taky poker. S kamarádem z Česka jsem hrál přes internet. Ale jak jsem začal s tréninkem, už nebyl čas. To byly pořád výstupy, rotoped, výstupy, rotoped... Pak jsem byl zase rád za ten gauč (smích).

Kolik jste toho na rotopedu najel?
To muselo bejt majlí (mílí), a těch hodin, ale číslo raději nevím.

Kvůli zranění jste přišel i o olympiádu v Turíně, jak jste hry prožíval?
Byl jsem zrovna v Portoriku na dovolené. Sledoval jsem to na internetu. Člověk zažívá smíšené pocity. Je rád, když mužstvo vyhrává, ale je smutný, že u toho není.

Teď znovu můžete zažívat pocity vítězství na ledě. Carolina skvěle šlape, už si zajistila postup do play-off.
Máme to dobře rozjeté. Hlavně to musíme potvrdit ve Stanley Cupu.

Už jste se spoluhráči váš báječný návrat oslavil?
Kdepak, nebyl čas. Ve čtvrtek hrajeme ve Washingtonu, teď stojím před halou a jdu na trénink. Počkejte, musím raději končit, abych nedostal pokutu.