Dosavadni prubeh turnaje je velmi zajimavy a taky po herni strance prinasi v nekterych zapasech skvele momenty. U kratkodobych turnaju mate dva zakladni cile:

1) Dostat vlastni mancaft do CF

2) V CF, SF a prip. finale predvest nejlepsi mozny vykon, jakeho jsou vsichni podilejici se na vysledku (hraci, treneri, ostani clenove vedeni) schopni

Jedna porazka se da v dalsim prubehu zakladni skupiny napravit, tak to takhle vezmeme (snad neprijdou dalsi prohrane zapasy).

Zde si dovolim i trochu kritiky na veci, co se mi nelibi. Predevsim je to vykon nekterych rozhodcich, co evidentne maji problem rozlisit tvrdou hru od zakerne. Jejich vykony docela chapu po zjisteni, kde nejvice piskaji a jakou uroven maji jejich souteze. Je velky rozdil pri vysoke rychlosti hry na MS rozlisit, kdy hrac opravdu fauluje a kdy to vse byl jen kontaktni souboj 1-1, na takove posouzeni potrebujete dostatek zkusenosti. Hraci predevsim NHL nad nekterymi vyroky rozhodcich jen krouti hlavami, ale pak ukaznene sednou na trestnou a jsou celkem v klidu.

Druha vec, ktera me vadi, je studio TV s komentatory a "experty". Ze komentator nezna zakladni pravidla a vicemene je fanda ceskeho tymu, to beru celkem jako samozrejmost. Ze "expert" z rad byvalych hracu nezna hokejova pravidla a misto zcela nadrazeneho posuzovani na lede se chova jen jako fanda, tak to mi neprijde fair. Poslouchat fandu si mohu zajit do nejblizsi hospody, kde je jich plno a vsichni ziji a piji pivo jen pro svuj tym. Expert na nejaky sport by mel fanouskum dat kvalifikovany, nestranny pohled na hru. A tim taky fanousky vychovavat. Udelal jsem pouze jeden zaver a radsi prepnul na STV, kde si aspon trochu jejich experti ponechali odstup od deni na lede.

Jen kratce k zapasu s Ruskem. Jednalo se o jeden zapas ze sedmi ve skupine a Rusove asi neodehrali maximum svych hernich moznosti (meli uzasne veci, pak se stahli), u naseho tymu je otazka, zda dovedeme hrat lepe (odpoved ukazi dalsi zapasy) a taky je to vyzva pro nase vedeni.

Proč porazit Rusy v turnaji dvakrát? Proto!

Jsme typičtí v tom, že si až příliš vybíráme "takticky, až přímo strategicky", jestli musíme nebo nemusíme... Dřív se tomu říkalo riziko, že urazíš hokejového Boha. Myslíš si, že to máš v paži a ono ne. To hrozí.

Fakt je, že nároďák je perfektní. Nevím, jestli pomůže Gulaš, ale možná, že Kovářovi poskočila po jeho příjezdu hercna. Fakt je, že Gulaš nenechá ani jeden kotouč napospas. Mám pocit, že tohle vévodí letošnímu šampionátu. Důsledné napadání v téměř jakékoli situaci. Nechci být opravdu kritický, protože k tomu moc důvodů není, ale přece jen - všimli jste si, jak ty nejlepší týmy (RUS, CAN, USA, FIN a skoro i SWE) nezkazí příjem téměř žádné přihrávky? Někdy se až divím a mám pocit, že to není z tohoto světa. Když se podíváte na současná konferenční finále SC, uvidíte to samé - na druhou.

Ukazuje se, že po střelách "z voleje" je nahrávka dalším rozdílovým prvkem špičkového hokeje. Na to by se měl zaměřit u nás trénink dětí a mládeže. A každou špatnou/nepřijatou přihrávku zastavit a opakovat dozblbnutí.

To, si myslím, dneska dělá převahu týmu.

Jo, a ty nahrávky - o řád jsme je zlepšili (asi hlavně díky hráčům NHL), ale pořád v tom máme dost nahodilosti.

To je asi tak všechno o nedostatcích z mého pohledu.

Viděl jsem akorát tu poslední a prý lepší třetinu. Bohužel nervozita z našich byla hodně cítit. Najednou v útoku nebyli přítomni obránci, když byla šance napadnout, tak radši couvali. Tolik nepřesných přihrávek, přeskočených hokejek, sjetých puku z hole a střel mimo bránu jsem neviděl za celé dva předchozí zápasy. Na to že v podstatě o moc nic nešlo, tak se z toho kluci trochu zbytečně p....li. Je čas to hodit za hlavu a říct si, že přece nejhorší smrt je z vyplašení! Kluci do toho!

Je ale pravda, že Rusové, alespoň pohledem přímo z hlediště, těch přihrávek pokazili taky dost, puk oběma týmům tak divně odskakoval, u našich bylo těch nepřesností víc, ale překvapilo mě, že se v tom chvílema plácali i Rusové.

Evidentně se někam vypařila vůle a odhodlání. Poslední dobou míváme v mnohých zápasech problémy s tím, že se zkrátka dostaví strach. Pak hrajeme jako kdyby pomalu a opatrně, v důsledku pomalejší hry vymýšlíme zbytečné přihrávky do tzv. lepších pozic, kde ale akce končí, a také nestřílíme, protože čekáme na výhodnější příležitost.

Nač porazit Rusy v turnaji dvakrát? Stačí přece jen jednou. V play off.

K medaili (zlaté) nevedla nikdy naše cesta přímo.

Schovejme si výhru nad Rusy pro důležitější zápas.