Přestože řada příznivců jeho nominaci zpochybňovala, parádním výkonem jim zavřel ústa. Patřil ke klíčovým postavám zlatého mužstva.
Ze třetí formace se Čajánek posunul do elitního útoku vedle Jaromíra Jágra a dokonce se postavil k úvodnímu buly finálového zápasu s Kanadou.
„V tu chvíli jsem se snažil soustředit se na zápas a neřešil přitom, že se jedná o první vhazování ve finále,“ poznamenal Čajánek.
Hokejový útočník Petr Čajánek je trojnásobným mistrem světa. Jak se vám poslouchá taková věta?
Momentálně z ní mám obrovskou radost a dobrý pocit. Sezona se nevyvíjela nejlépe, nakonec pro mě skončila moc dobře. Ale všechna sláva polní tráva, za měsíc to může být jinak.
Titul jste získal v letech 2000, 2001 a 2005. Kladete všechny tři úspěchy na stejnou úroveň?
Každé zlato bylo jiné. První má svoje kouzlo, zase jsem si tolik nezahrál. Druhé už bylo o něčem jiném, měl jsem v týmu svou roli. Teď vidím určitý rozdíl. Předtím se vyhrávalo samo a přicházelo to úplně jednoduše. Ale když člověk stárne, cítí, že to může být naposledy. Trošku to svazuje, protože příště se na mistrovství světa nemusíte dostat kvůli zranění nebo kvůli obrovské konkurenci.
Trenér Růžička na vás hodně sázel. Tušil jste, že na ledě dostanete tolik prostoru?
Takový vývoj pro mě byl překvapivý, nečekal jsem to. Ale jsem za to hrozně rád.
Takže vás asi ani nenapadlo, že si zahrajete v jedné formaci s Jaromírem Jágrem.
Bral jsem to jako alternativní záskok v zápasech, kdy se dělaly změny se sestavou. Samozřejmě jsem byl rád, že jsem si s ním zahrál. Ale pro všechny v mužstvu bylo důležité uspět a nikdo nepřemýšlel nad tím, jestli hraje 2 či 5 minut nebo s kým nastupuje.
|
Petr Čajánek |
Jak se s Jágrem hraje?
Samozřejmě je to trošičku jiné, protože jeho herní rádius a způsob, jakým hraje, je jiný než u kohokoliv na světě. Snažil jsem se přizpůsobit, ale samozřejmě v mnoha situacích to nebylo ideální. Navíc hrát s Jardou je obrovsky svazující. Upírá se na něho veškerá pozornost. Na ledě je proto, aby dával góly. A kdyby se nám zápas nepovedl, mohl bych za to i já.
V semifinále vás jeden ze Švédů zasáhl pukem do obličeje, který zdobí pořádná modřina. Nehrozilo, že byste kvůli tomu vynechal finále?
Ne. Měl jsem štěstí, že plexisklo na helmě puk zachytilo a dostal jsem ránu do lícní kosti. Určitě je to lepší, než kdyby šel do oka nebo do zubů. Byla to nejlepší varianta. Samozřejmě tvář natekla, ale druhý den už to bylo v pořádku.
Jak jste si užil oslav?
Nejvíc se odehrály ve Vídni. Po zápase jsme šli do Prátru na pivečko, jídlo. Podle toho, jak kdo vydržel. Kolik jsem toho vypil já? Nebylo to nijak hrozné, protože dva zápasy v posledních dvou dnech byly náročné. Člověk už pak neměl moc sil. Nějaké pivo tam bylo, ale nebylo to nijak výrazné.
Jak na vás zapůsobilo nadšení českých fanoušků a přijetí na Staroměstském náměstí?
Už jsem to zažil dřív a moc jsem se těšil. Příjezd na Staromák je pro všechny hráče obrovským zážitkem.
Nikdy jste se netajil tím, že vaším velkým snem bylo získat titul ve Zlíně. Vyměnil byste jedno světové zlato za zlínský triumf?
Každá soutěž je jiná. Mistrovství světa je krátkodobá soutěž, strašně moc záleží na štěstí. Nevím, jestli bych to vyměnil. Ale tím, že se mi nepodařilo vyhrát ve Zlíně, jsem přišel o něco, co jsem hrozně moc chtěl. Ovšem co není, může být.
Třeba v příští sezoně?
Doufám, že začne NHL.
A kdyby opět nezačala? Spekuluje se o vašem odchodu do Ruska, kde o vás byl zájem už v uplynulé sezoně.
Uvidíme. Mám smlouvu v Americe, rozhodovat se bude v průběhu léta.
Každopádně zlínští fanoušci vás milují. Jeden z nich nabídl při internetové aukci za váš dres 20 tisíc korun. Dal byste za něho stejné peníze?
Ten dres jsem chtěl získat sám, má pro mě určitou cenu. Ale klub se rozhodl, že finálové dresy prodá v aukci. Pokud je někdo ochotný vydat takové peníze za dres, tak mě to samozřejmě těší, ale myslím, že takovou cenu nemá.
A nezkusíte svého fanouška přeplatit, abyste dres přece jen získal?
Pokud by cena byla nízká, tak bych do toho šel. Ale v okamžiku, kdy někdo dává takové peníze, by mně to přišlo nefér.
