Lepší je "každý s každým"
"Nejlepší je systém, který byl dřív. To hrál každý s každým. Nebo jak teď hrála osmnáctka," připomněl kouč reprezentační dvacítky způsob šampionátu hráčů do osmnácti let - po základních skupinách následovala finálová, kde se utkali všichni navzájem.
Na rozložení zápasů většinou žehrá jen ten, který vypadne. "Bohužel, je to tak. Systém je daný a nedá se nic dělat," tvrdí Richter. "Je pravda, že jsme předtím všechno vyhráli, ale čtvrtfinále je čtvrtfinále..."
"Možná je to atraktivní pro diváky, ale jako trenérovi se mi to nelíbí. Myslím si, že to není spravedlivé, když rozhodne jeden zápas," zlobí se Holík.
Nemáme systém
Prvních šest utkání bere Jaroslav Holík jako přátelské. "Ty mě nezajímají, já hodnotím jen ten poslední. Ale díval jsem se na to jen v televizi, proto je to teď takové povídání o ničem. Nevím, jaké měli úkoly, co měli hrát," připomíná Holík. Přesto se nad výkonem českých hokejistů zamyslel.
"Mně se zdálo, že nemáme systém. Rusové chtěli bránit a bránili dobře. Je to jako ve fotbale. Tam taky někdo může mít míč na kopačkách 70 minut a prohraje 1:0. Stejně my můžeme mít 59 minut puk, ale prohrajeme," hledá kouč paralelu s druhým ze dvou nejoblíbenějších českých sportů.
Richter porovnává zase obě čtvrtfinálová střetnutí proti ruskému týmu. "Bylo to podobné. Na olympiádě jsme měli daleko víc šancí. Dá se říct, že tam bylo o trošku lepší mužstvo. Ve středu hráli Rusové výborně. Přesto jsme šance měli, ale nevyužili je."
Dřív jsme jen bránili, teď se to otočilo
Celý turnaj se hodnotí právě podle posledního zápasu. I Richter rozebral hlavně ten. "Řekl bych, že se to trošku otočilo. Dřív to bylo opačně - my jsme byli zalezlí v obranné třetině a čekali jsme, jestli dáme náhodný gól. Rusové neuměli hrát do plných a na tom jsme vydělávali. Teď jsme jezdili do plných my a oni výborně bruslili a ubránili to," uvedl Richter.
Klíčový moment byl podle Pavla Richtra za stavu 1:1, kdy se mužstvo mohlo zklidnit. "Naopak ale přišel hloupý faul Pavla Patery a gól na 1:2, který nás hodil zase nazpátek. Tam se to lámalo." Nejvíce jej na šampionátu zaujali obránce Jaroslav Špaček a brankář Milan Hnilička "Ten nás podržel hlavně proti Kanadě. Měl několik dobrých zásahů. S Rusama si možná některé góly vyčítá. Ale byly to tečované střely, na ty se špatně reaguje."
Nedávají do toho všechno
Zkušenému trenérovi a mistru světa z roku 1972 Jaroslavu Holíkovi chyběla u hráčů hlavně snaha bojovat o kotouč. "Mají už hodně úspěchů a nejsou ochotní dát do toho všechno. Všichni chtějí jen nahrávat a třeba v přesilovce tam kromě Pavla Kubiny nikdo nešel, aby se popral," všiml si Holík.
A kdo se mu nejvíce líbil? "Jsou tam dobří mladí hráči... Mně se líbí například Petr Čajánek nebo Rosťa Klesla. Na to, že byl prvně, podle mě nezklamal," chválil trenér obránce, kterého měl v týmu, když českou "dvacítku" dovedl k titulu mistrů světa.
Za rok opět jako favorité
"Je to sport. Škoda, že jsme neuspěli, ale nedá se nic dělat. Švédové deset let nic nevyhráli, pomalu se nedostali ani na medaili a letos půjdou daleko," říká Holík.
Pavel Richter je přesvědčen, že zlatý věk českým hokejistům ještě nemusí končit. Snad si vybrali jen roční přestávku. "Příští rok se zase začíná od nuly a zase tam pojedeme jako favorité. Znovu to rozhodne čtvrtfinále."
