Příprava se vám náramně povedla. Berete už dopředu před začátkem sezony na sebe roli lídra týmu?
Jestli můžu být upřímný, tak s touto vizitkou a do této pozice mě sem trenéři brali. Tuhle roli tedy beru a udělám maximum pro to, abych ji naplnil. Prostor na ledě i spoluhráče pro to mám.
Taková pozice vám ale není cizí. Táhl jste nahoru Havlíčkův Brod, výrazně pomáhal Slavii.
Když jsem poprvé šel do Slavie, tak bych se spokojil i se třetí lajnou. Trenéři mě pak stavěli výš a výš a zpátky jsem si vybojoval pozici lídra. Byl jsem tam platný a týmu pomohl, a proto doufám, že si to samé přenesu i do Motoru a zase mančaftu dokážu pomoci.
Co se vám odehrávalo v hlavě, když jste se dozvěděl, že o vaše služby mají zájem právě Budějovice?
Byl jsem nadšený, pochopitelně. Před třemi roky jsem se vracel do Brodu s tím, že jsem měl v hlavě jiné věci než hokej. Hlavně rodinu, naši malou a třeba i práci. Neměl jsem takovou šťávu. Ale díky spoluhráčům v Brodě mě hokej zase začal bavit. Nepřestával jsem makat a říkal si, že když přijde šance jít o ligu výš, musím se pořádně ukázat. A to se mi povedlo.
Kdo vás oslovil jako první?
Známe se dlouho s Alešem Totterem, protože mě už trénoval. O Budějovicích jsme se spolu bavili, pro sebe jsem si říkal, že by to sice bylo krásné, ale nebral jsem to nijak vážně. Pak mi volal Václav Prospal, měli jsme spolu asi hodinový rozhovor. Naprosto mě to zaujalo a řekl jsem mu, že budu moc rád hrát za Budějovice a ještě v takové pozici, ve které teď jsem.
