Co se tedy děje v Kladně?
V Kladně se vždy vyzdvihovalo rodinné prostředí, ale platilo to jen do posledních Vánoc. Do doby, než přišel jako manažer pan Volf (bývalý primátor Kladna) a vztahy i rodinná atmosféra šly trošku stranou. Důsledkem je, že se do Kladna nikdo moc nežene.
Abyste ta slova nebral zpět jako Marek Čurilla, který posílil konkurenční Ústí.
Nebudu tady říkat, že chci, aby Kladno hrálo baráž a spadlo. To vůbec ne. Nepřeju jim nic špatného. Naučil jsem se tam hrát hokej, byl jsem tam spokojený. Tak to prostě v životě chodí, že se cesty rozejdou. Bylo by pro mě i nepříjemné, kdybych měl proti svému mateřskému klubu hrát baráž. Proto doufám, že se jí Kladno vyhne a nepotkáme se.
Nebál jste se jít do Chomutova, když váš bývalý spoluhráč Čurilla tvrdil, že tady jsou hráči zboží?
Nevidím to tak jako on. Podmínky jsou tady nastavené na to, aby se postoupilo do extraligy. Dobré hráče proto tady mít musíte. Já bych to jako zboží nenazval.
Proč jste tedy kývl Chomutovu?
Měl jsem ještě nějaké nabídky z extraligy, ale Chomutov byl nejrychlejší. Navíc se znám s trenérem Radimem Rulíkem ještě z reprezentační dvacítky, brzy se tady bude hrát hokej v nové hale a mám to kousek domů do Kladna.
Loni jste si dvakrát zahrál i za národní tým, je šance dostat se do reprezentace i z první ligy?
Bude mi třicet let, můj cíl už není reprezentace. Jsem rád, že jsem tam mohl být aspoň těch pár zápasů. Ale teď jsem tady, abych Chomutovu pomohl do extraligy.
A třeba i pobavil fanoušky podobně legendárním gólem jako v roce 2008 do sítě Třince? Vaše brzda před brankářem a otočka dodnes koluje po internetu.
To ne, jednou to stačilo. Kdyby to třeba nevyšlo, byl bych všem pro smích.
Zavzpomínejte si na málem legendární gól Tomáše Horny:
