Když nemáme na extraligu, tak redaktor Fojtík v článku aspoň píše o Zlínu jako o obhájci titulu. Uf, hned je mi lepší a mám být na co hrdý, jsme obhájci titulu, co na tom, že pouze Chance ligy.

Tak ju. Pořídili jsme si hráče, kteří většinou odehráli něco málo v extralize, ale většinou v Chance lize, či slovenské první lize. Postupně rotují mezi těmito kluby jako kulička v ruletě, ale ve většině to nejsou hráči typu Šťastný či Říčka. Tím nechci snižovat jejich kvality (většinou jsou to naši odchovanci). Ale na extraligu prostě asi nemají. Prostě si přiznejme, že nemáme love. A budeme ještě dlouho hrát prales, tedy pokud nespadneme ještě na nižší úroveň. Zlínský hokej zažil většinou příjemné období 1982 až 2021. Loňská baráž byla částečně příjemnou připomínkou let, kdy jsme alespoň pravidelně ob rok vítězně hráli o ligu s Bučinou Zvolen (aby jsme následně další ob rok žuchli zase zpět). Vlastním přičiněním jsme vjeli do tunelu, ve kterém nevidím světlo na jeho konci.

Chtěl jsem tady k tomu taky něco napsat, ale byl by to docela dlouhý elaborát, to se mi nechce. Stručně řečeno - stále to u nás čisté není a dle mého ještě pár let nebude.