Přesto sám od sebe čekal ještě víc. "Možná to bude znít trochu blbě, ale sám se sebou spokojený nejsem. Moc mi nefunguje koncovka. Na to, kolik mám šancí, je procento úspěšnosti střelby mizivé," překvapil Duda.
Ale kanadské bodování i tak vedete.
Jenže to mě nezajímá. Hrozně dávám na svůj pocit, jak se cítím. Snažím se být k sobě hodně přísný. Když vezmu derby s Ústím, neodehrál jsem nějaký skvělý zápas.
Tentokrát to za vás rozhodli jiní, přesto jste Ústecké Lvy složili 6:3. Jste o tolik lepší?
Bylo to dané scénářem utkání. Každý tým, který dostane rychlé góly, to má těžké. Za stavu 6:1 už je nemožné dostat se znovu do zápasu. Kdybychom se 60 minut tahali o gól, tak by ten zápas ukázal víc. Takhle můžu jen říct, že doplatili na naše přečíslení - bylo tam hodně situací tři na dva, dva na jednoho. Nikdo u nás s takovým hokejem nemůže uspět.
Sezonu jste rozehráli skvěle. Vedete 1. ligu, ještě jste neprohráli.
Žádné mužstvo nechce prohrávat. Ale čím delší ta série bude, tím větší tlak si na sebe děláš. Je to výzva pro nás i soupeře. Jestli doteď hráli na 120 procent, teď budou chtít hrát na 150 procent. Je to jedině dobře pro nás, my potřebujeme těžké zápasy, být pod tlakem. Abychom se takové zápasy naučili hrát a vyhrávat.
Býval jste zvyklý i na mezinárodní hokej, musel jste v první lize nějak změnit svůj styl?
Někdy jsem všude hrozně moc brzy. První liga je trošku pomalejší, člověk má problém to načasovat a skloubit, aby v přihrávkách nebyl moc rychle. Záleží i na rozhodčích. Hodně týmů se brání, furt tě někdo drží, hákuje. Faulů je tam fakt hodně. Je znát, že extraligu pískají vždy dva rozhodčí. Dva hlavní vidí víc než jeden, utkání je pak řízené kvalitněji.
Ale každý zápas tady má něco do sebe, týmy mají odlišné styly. Člověk se s tím furt seznamuje.
Vaše lajna s Procházkou a Kraftem platí za nejúdernější v soutěži. Můžete být ještě lepší?
Snažíme se to pořád zdokonalovat. Někdy je to samozřejmě těžší, protože ty soupeřovy pětky na tobě vyloženě visí jak vlajky a vlají za tebou. Ale musíme se s tím nějak popasovat, do konce soutěže to nebude jiné a v play-off možná ještě horší. Náš cíl je naučit se proti té urputné osobní obraně hrát. Najít ten správný recept, kam si najíždět, jak si vyhovět.
Jak máte rozdělené úkoly?
Nijak. Zbavit se protihráče, přihrávat si, smát se, dávat nějaké góly (smích).
Byť na vás soupeřovi obránci, jak říkáte, visí, vyprovokovat se zatím moc nenecháváte.
Víš co? Je to většinou o tom, co rozhodčí pustí. Když ten hráč hraje tvrdě, tak mi to nevadí. Horší je, co předváděla Chrudim - furt do tebe někdo píchá, seká, simulují. To do hokeje nepatří.
Nelitujete, že jste šel jen do 1. ligy?
Vůbec ne. Já takhle ani nepřemýšlím. Jsem tady, v hlavě to tak mám prostě nastavené. A chci pomoct Chomutovu k co nejlepším výsledkům.
A to se daří. Vyhráli jste 11 zápasů v řadě, snadno jste porazili největšího rivala. Jste neporazitelní?
Každý tým je porazitelný. Záleží to hlavně na tom, jak pracuje, jak k tomu přistupuje. Pokud budeš lehkovážný, hokejový Bůh ti to vrátí a srazí tě zase pěkně na kolena. Naši trenéři to dělají dobře, drží nás zkrátka, jsou na nás tvrdí. Abychom si uvědomili a vážili toho, co máme. A hokejového Boha zbytečně neuráželi.
Kde jste vy, nebývá nuda. Ale nenudí vás trochu první liga, když má jediný vrchol za čtvrtinu soutěže? Nechybí vám víc takových zápasů?
Samozřejmě chybí. Vždy je horší hrát se slabšími a urputnějšími hráči, kteří faulují. Ale prostě ty zápasy odehrát musíš, neuděláš nic. Duel s Ústím měl hodně dobrou úroveň, dvě třetiny to byl skoro extraligový hokej. Je škoda, že těch týmů na špici není víc.
Dá se teď očekávat v první lize zase podobný scénář? Ústí i Chomutov budou dál všechny soupeře porážet a až zase za patnáct kol se ukáže kdo s koho?
Nejspíš ano. Oba týmy mají nějakou koncepci, něčeho chtějí dosáhnout a jde vidět, že si za tím jdou. Sezona je dlouhá a všechno se bude lámat až v play-off.
