Čtyřiadvacetiletý gólman Jihlavy Adam Beran ve druhém semifinálovém utkání ve Vsetíně krátce před koncem dovolil domácím srovnat na 2:2 po pohotové střele od mantinelu. Byl to nešťastný moment, který rozhodně mohl hodně zatřást s psychikou (nejen) brankáře Dukly.
„Zrovna jsem se otočil, hledal jsem před brankou hráče, kterému bude nahrávat. A on vystřelil,“ popisuje Beran, jak puk po ráně Pavla Klhůfka prošel do branky. „Dostat v play off 17 vteřin před koncem takový gól na 2:2, to je šílenost. Ale dokázali jsme to napravit.“
Co se vám v tu chvíli honilo hlavou? Musel jste si ulevit nějakým peprným slovíčkem?
Samozřejmě, naštvaný jsem určitě byl. Ale takovou věc musím vytěsnit. Myslím si, že já jsem v tomhle zrovna dobrý, dokážu takové věci hodit rychle za hlavu. Věděl jsem, že ten den už nesmím dostat žádný gól, abychom dokázali vyhrát. To se naštěstí povedlo.
Zlínští hokejisté rozdrtili Litoměřice, semifinálovou sérii srovnala i Jihlava |
Čekalo vás prodloužení a případné nájezdy. Jak jste je prožíval?
Prodloužení bylo z obou stran dost opatrné, moc šancí v něm nebylo. A v nájezdech jsme jeden gól dali, žádný nedostali. Takže jsme si připsali vítězství.
Při tak vyrovnaných nájezdech je na brankáře asi enormní tlak.
Určitě na psychiku není moc jednoduché vědět, že si nesmíte dovolit žádnou chybu. Všechny pokusy domácích se mi povedly nějak chytit, někdy i se štěstím. Takže to nakonec vyšlo.
K domácím odvetám se tak vracíte za nerozhodného stavu 1:1. Pro vás asi velice dobrá situace.
Samozřejmě, s tím souhlasím. Přivézt si ze Vsetína stav 1:1 na zápasy je za mě super. Teď to ale musíme potvrdit v domácím prostředí. Protože hrát ve Vsetíně není vůbec jednoduché.
Už v prvním zápase nechybělo mnoho, domů jste tak mohli odjíždět s ještě lepším výsledkem.
Tam jsme bohužel dostali smolný gól na 2:0 vteřinu před koncem první třetiny. A branku na 3:0 jsem měl asi chytit... Ale dokázali jsme se dostat na 3:3! Bohužel, zase jsme v oslabení inkasovali a nakonec jsme prohráli 3:5. Jsem ale rád, že nás to nepoložilo a další zápas jsme hráli úplně jinak.
Nyní vás čekají dvě utkání v Pelhřimově. Myslíte si, že se mohou nějak lišit od toho, co bylo k vidění ve Vsetíně?
Myslím, že to bude furt o hrozně vyrovnaném hokeji. O jednom dvou gólech. Rozdíly nebudou veliké a budou rozhodovat drobné detaily.
Jde o play off. Nějaké přestřelky, výsledky 5:6 v prodloužení nebo 8:5 jako v základní části, se asi nedají očekávat, že?
Docela o tom pochybuji, že by se z toho stala nějaká podobná divoká přestřelka. Spíš si myslím, že to bude opatrnější hokej z obou stran. Ale stát se může cokoliv.
Při zápasech se Vsetínem se často zmiňuje parádní atmosféra na Lapači. Jak jste si ji užil?
Lapači se asi vůbec nic nevyrovná, tam je to hrozně specifické. Velký rámus, lidi fandí celý zápas. Za mě fantastické. Hokej vás tam baví. I když přijedete jako soupeř a je to pro vás těžké, musíte si to užít.
Místním koloritem je také to, že z tribun bývá cítit slivovička. Bylo tomu tak i tentokrát?
(Usmívá se) Dřív mi to přišlo víc, nebo jsem si na to víc zvykl. Už jsem to nějak nevnímal.
Co odvety v Pelhřimově? Očekává se, že by mohla přijít parádní návštěva.
Já doufám, že přijde hrozně moc lidí. Je to víkend, přijedou i fanoušci ze Vsetína, tak věřím, že by mohlo být vyprodáno. Ale rozhodně nechci předbíhat.
Zjišťovali jste si, kolik fanoušků by případná plná kapacita pelhřimovského stadionu mohla pojmout?
Myslím, že je to 2 600 diváků. To by mohlo padnout. (usmívá se)
