Jak vypadal zápasový den čtyřiadvacetiletého beka Detroitu Red Wings a držitele Stanleyova poháru z roku 2002, který v Berouně s hokejem začínal?
Na zimní stadion přijel krátce před desátou hodinou ráno. Na chvíli se zastavil u trenérů. "Jsem v pohodě, připravený hrát. Nastoupit za Beroun je pro mě srdeční záležitostí," slyšeli od něj.
Do kabiny Medvědů vešla zámořská posila pár minut po desáté. Nešla ale na předem připravené místo. Fischer se usadil do kouta, tam kde jindy sedí zraněný obránce Kašák.
V kabině všechny dobře zná. Každý rok se v Berouně přes léto s týmem připravuje. Fischer vyfasoval dres se sedmičkou na zádech. Jeho oblíbenou dvojku ani osmičku, kterou nosil loni v Detroitu, Medvědi nemají na skladě. Ale jemu to vůbec nevadilo. "To je v pohodě," prohodil. K obědu si poručil přírodní kuřecí řízek s rýží. "Babička se ho doma ptala, co mu má uvařit, ale on říkal, že půjde na společný oběd s mužstvem," smál se hokejistův otec. Po jídle odjel Fischer odpočívat domů.
Na stadionu se hlásil opět dvě hodiny před začátkem své soutěžní premiéry v dresu Berouna. Snědl tři tatranky a šel na led.
Derby s Mladou Boleslaví začal ve druhé obranné dvojici s Hořavou. Jeho chvíle přišla v 10. minutě při přesilovce, když jím vystřelený puk od modré čáry usměrnil do sítě Radek Křesťan. Fischer si tak připsal asistenci. A mohlo být ještě veseleji, kdyby se trefil zblízka do sítě po krásné nahrávce od Novotného.
Jenže jak pro něj celý den dobře začal, tak pro něj také nešťastně skončil. Zároveň s první sirénou se strhla za berounskou brankou nevinná strkanice. Tu k překvapení všech ocenil sudí Souček čtyřmi tresty do konce zápasu: po dvou na každé straně. Jedním z potrestaných byl i nic netušící Fischer.
Verdikt se dozvěděl až ve chvíli, kdy se chystal k nástupu do druhé třetiny. Zbytek utkání sledoval jen v civilu za střídačkou. Byla to pro něj ve středu večer smutná premiéra...
