Jen jednou byl odvolán uprostřed soutěže. Na pardubickém stadionu si vybavil tu truchlivou náladu ze sezony 1986/87. Tenkrát přivedl Vítkovice zpátky do federální ligy. Jeho mužstvo začalo skvěle, po první třetině se vyšvihlo na třetí příčku tabulky. Pak se něco v týmu zlomilo. Vítkovice se potácely v sérii 16 zápasů bez vítězství, kouč byl propuštěn (poprvé a naposledy ve své obdivuhodné trenérské kariéře) a nováček se po zpackané sezoně vrátil do národní ligy. Nevím, jak to přijal tehdy. Dnes, po patnácti zápasech bez výhry, hovoří jako jindy hlubokým, vyrovnaným hlasem: „Před dvěma týdny jsem odmítl nabídku, která by mě zajistila na dalších pár let.
Vůjtek nabízel svou funkci už před třemi týdny. Zbrklost ovšem nepatří mezi ostravské obyčeje. Generální manažer František Černík nikoho nesháněl a věřil v obrat událostí. Už tolikrát vytáhl před jeho zraky Vůjtek kaštany z ohně, naposledy loni, kdy mistrně kormidloval vítkovickou bárku do play-off.
Vůjtek je trenérský úkaz 90.let. Nestřídá střídačky: tucet sezon strávil ve Vítkovicích
(10 let) a ve Zlíně (2). Naprosto se vymkl konkurenci svou spolehlivostí: za posledních osm let vždycky dovedl svůj klub do play-off!!! Třikrát sahal jeho soubor ve finále po titulu, ale ani jednou se ho nedočkal.
Jeho koučink nepřipomíná tolik obvyklé loutkové divadlo, Vůjtek nevodí hráče ve svém systému jako loutky. Svá hokejová představení režíroval s přirozeným citem a lehkostí v jednání, asi jako když Miloš Forman točil své první české filmy. Rok co rok doladil jednoho ze svých nadaných bojovníků a vystavil ho lize jako překvapivou hvězdu sezony. Vzpoměňte si, jak Miloš Holaň trhal ligové rekordy v ročníku 92/93, Pavel Janků vyhrál trofej pro nejlepšího střelce 94/95, Martin Prusek vychytal svých osm nul (+ 1 v play off) v sezoně 96/97 nebo jak David Moravec potřel všechny soupeře v kanadském bodování a střelbě 97/98. Všichni odehráli svůj „zlatý rok s Vůjtkem za zády.
Také fanoušek se mohl na Vůjtka spolehnout. Herní styl upravil bývalý útočník ve prospěch diváka, který se v tisících vrátil do Paláce kultury a sportu. Ve třech posledních sezonách dosáhly Vůjtkovy Vítkovice rekordní návštěvnosti v devadesátých letech.
V nové sezoně nezáří v Paláci žádná hvězda. Sebevědomí vytlačil tísnivý pocit osmi týdnů bez vítězství. Vítkovice prožívají krizi finanční i sportovní. A muž, který dokázal vysekat rytíře Vítka z každé šlamastyky, neví, jak dál. Říká, že do konce sezony „nic nevezme , jen si občas zajede do Prahy za synem a odpočine si. Vypadá při těch slovech klidně, ale při delším rozhovoru je znát, jak únavné byly jeho poslední týdny.
