Jak jste se cítil po dlouhé pauze?
V první třetině to pro mě bylo náročné, ale pak, když jsem se rozjezdil, už to šlo. Chybí mi herní rytmus, musím se do toho dostat. I když jsem nehrál, mohl jsem bruslit, ale to je něco jiného než v zápase.
Takže ruka už vás nelimituje?
Bylo to vidět? Ne, vážně. Zatím nemůžu říct nic špatného, je to dobré.
Letos jste odehrál jen šest zápasů. Berete duel proti Budějovicím jako začátek sezony?
Je fakt, že letos začínám potřetí. Snad už je to také naposledy.
Pamatujete si, kdy jste naposledy prožil takový herní výpadek?
Ještě nikdy, tím jsem si jistý. Když jsem měl problémy s koleny, tak jsem marodil během letní přípravy, ale v sezoně jsem vynechával maximálně tři nebo čtyři utkání.
Takže budete v závěru čerstvější?
Myslím, že ne. Sezona je dlouhá a podle mě to bude pro všechny stejně náročné. Mně bude chvíli trvat, než všechno doženu po kondiční stránce. Neřekl bych, že mám oproti ostatním výhodu.
V jakém stavu jste tým našel?
V pohodě. Kluci hráli i beze mě výborně, bodů máme poměrně hodně a ani kvůli umístění v tabulce se nemusíme nervovat.
Teď vás čekají ještě čtyři zápasy doma. Je to lepší než klasický rytmus doma – venku?
Já už jsem se najezdil tolik, že je mi to jedno. Moc neřeším, jestli hrajeme doma, nebo venku. Ale v Rondu nám pomůžou lidi, to je výhoda.
