Při tréninku energicky přejíždí z jedné strany kluziště na druhé. Pětičlenným partám živě vysvětluje, co po nich vyžaduje. Když se mu něco nelíbí, huláká. Na známku spokojenosti tluče hokejkou o led.
Ani byste neřekli, že ještě před nějakým týdnem byl Vladimír Kýhos trenérský penzista. „Odpočinul jsem si, ale poslední dobou se mi po hokeji začalo stýskat. Chyběl mi režim,“ poví 61letý Kýhos, jenž křísí Mladou Boleslav.
Angažování bezprostředního kouče jen vykresluje nepsané extraligové pravidlo: Když se nedaří, zkušený trenérský praktik vše vyřeší.
Co to značí? Starší trenéři...
… mají hokeji pořád co dát? Jestli má někdo jiný názor, lidem ho neberu. Vesměs, kde jsem působil, tak to bylo pozitivní. A myslím, že i hráči měli radost z toho, jaký jsme hráli hokej.
Ani vás neuráží, že vás řadí do staré školy?
Ne, jsem starej. Směrodatné ale je, že se tak necítím. Mrzí mě, že můj zdravotní stav mi nedovoluje, abych si šel zahrát se starými pány, ale dělat hokej mě baví. A označení se nedivím. Navíc v dnešní době, když vidíte, že trénují i třicetiletí kluci.
Právě mladí berou protřelejším koučům práci. Štve vás to?
Tak to je. Taky nebudu trénovat donekonečna. Buď přestane být o moji práci zájem, nebo přestanu mít o práci zájem já. To je koloběh, přicházejí noví, takhle to v životě chodí.
Trenéři bez angažmá často mluví o sebevzdělávání nebo návštěvách seminářů. Co vy?
Záleží, co je to za seminář, kdo tam přednáší. Proti tomu v žádném případě nejsem. I já samozřejmě informace sbírám, kde se dá. Když potřebuju, znám dost lidí, kteří mi nové podklady a další věci seženou.
Pozorujete třeba trendy v NHL?
Zápasy sleduju, koukám i na ruskou ligu. Za dobu, co hraju a trénuju, se objevilo trendů... Že máme trénovat jako Rusové nebo jako támhleti. Ale zdá se mi, že jsme zapomněli hrát hokej jako Češi. V našem hokeji byla vychcanost a jakási chytrost, ale na ni se zapomíná.
Jaká je vaše trenérská filozofie?
Pořád opakuju, že hokej je jen jeden. Rozměry i pravidla jsou stejná, hraje se pět na pět. Jen rozhodčí se mění, kterých stejně jako trenérů a lidí kolem týmu přibylo. Jinak je to stejné jako před padesáti lety.
Takže hokej podle vás není věda?
Vůbec to není věda! Věda je to možná pro některé hráče, kteří nechápou, co po nich trenér chce. Když sleduju NHL, dělají se tam jednoduché věci. Rychlá nahrávka. Z pozic, které k tomu vybízí, se střílí. Cloní se. Víc nevymyslíte.
Jenže nyní, kdy se týmy vyrovnávají a podobně trénují, rozhodují detaily. Proto se víc analyzuje.
Samozřejmě. Ale vždy to bude o zručnosti a kvalitě hráčů. Když je mít nebudete, nebudete hrát na takové úrovni. Porazíte je jedině tehdy, když vytvoříte skvělou partu jako my tenkrát v Brně (S Kometou získal stříbro a bronz). Kvalitativně tam nebylo tolik výborných hráčů jako teď, ale podřídili jsme tomu taktiku a všechno.
Vy byste v Boleslavi přivítal třeba kolegu s tabletem, který by jako v NHL přímo v utkání hráče upozorňoval na chyby?
Určitě. Vím, kolik mi je let a kolik let trénuju, ale není to tak, že vše dělám od začátku stejně. Trendy trénování vnímají mladí i my úplně stejně. Myslím, že vím, co mančaft potřebuje. Používám různé metody, můžeme je klidně nazývat moderní. To slovo ale nemám rád. Když ho někdo používá, vypadá to, jako kdyby všichni trenéři před ním byli blbci. Není to tak, že jsme trénovali za krále Klacka. Vždyť tady bylo tolik ohromných trenérů! Nemůžeme říkat, že vše staré je špatné.
Je něco, co byste si od mladších kolegů vzal?
Jediný, co bych bral, je řeč. Jsem starej a neleze mi to do hlavy. Ve škole jsem se učil leda rusky. Je jasné, že je to moje chyba, když jsem to zanedbával.
Máte někoho, s kým se v pohledu na hokej shodnete?
Hodně diskutuju s mým tátou, který dodneška trénuje děti v Litvínově, bude mu pětaosmdesát. Dřív jsem ho moc nebral: „Co ty mi budeš povídat?“ Dnes vše normálně rozebíráme a nemám problém ani s ostatními. Třeba v Boleslavi je vidět, že (asistent) Boris Žabka trénuje déle, Ujča (Viktor Ujčík) je zase začínající trenér. Má trošku hráčský pohled, ale postřehy má výborné. Nemusíte mít na situace společný pohled, naopak je lepší, když váš spolupracovník má rozdílný názor. Člověka diskuse o hokeji obohatí.
Dřív jste jako hlavní kouč názory ostatních moc nebral?
Možná si to někteří lidé myslí. Jde ale o to, že nemám rád lež. Dělal jsem průšvihy, ale meltu jsem doma dostal až za to, že jsem lhal. Proto se o svojí pravdě hádám, stojím si za ní. Když jsem byl mladší, spíš jsem byl emotivní. Úplně zbytečně! Člověk začne řvát na rozhodčí, ztrácí přehled o hře, zapomene, kdo má jít na led. A vznikne z toho akorát bordel. (směje se)
Trenéři, kteří nevodí za ručičky František Výborný, trenér hokejistů Mladé Boleslavi Bývá to jednoduché řešení napříč sporty. Když to nefunguje, jako první zpravidla letí trenér. Jenže kde narychlo v rozjeté hokejové sezoně sehnat náhradu? Čas na experimenty nulový. Psychická deka na hráčích přetěžká. A touha po okamžitém zlepšení bezbřehá. „A manažeři, když mění trenéry, sahají po osvědčených jménech, která už něco dokázala,“ podotýká dlouholetý extraligový útočník Jakub Koreis, který v létě ukončil aktivní kariéru. Proto zbídačenou Spartu už měsíc resuscituje 64letý František Výborný, jenž nahradil Jiřího Kalouse. Druhou rošádu v aktuálním ročníku provedli minulý víkend v Mladé Boleslavi. Nezkušeného Patrika Augustu vystřídal matador Vladimír Kýhos. Není náhoda, že ambiciózní kluby sáhly po šedesátnících. „Oba mi přijdou podobní,“ uvažuje Koreis. „Mladší trenéři vás chtějí víceméně po celém ledě vodit za ručičku. Nadefinovat každou situaci, jak ji řešit. Oni si naopak vyberou svoje hráče, dají jim důvěru a věří v jejich schopnosti a instinkt,“ srovnává Koreis, jenž Výborného zažil na Spartě a s trenérem Kýhosem v Brně vybojoval extraligové stříbro a bronz. Ani jeden z bardů si nepotrpí na důkladné rozbory. Priorita je vytvořit fungující partu. „Každý jedinec má nějaké ego, ale měl by ho podřídit kolektivu. Dobrý týmový výkon vynese kvality jedince,“ tvrdí Kýhos. „Když se mužstvu daří, nechají ho být. Ale když to někam sklouzne, ani jeden z nich se nebojí zařvat,“ doplňuje Koreis. Vyplatí se Boleslavi a Spartě sázka na bardy? Impulz prospěl, jenže základní část není ani v polovině. |
