Vy jste už ve čtvrtfinále s Českými Budějovicemi vynechal pár zápasů kvůli zranění ramene, ne?
Ano, jenže to bylo druhé rameno. Nikdy předtím jsem nic takového neměl. Tehdy to byl částečně natržený trapézový sval. Spravila to injekce a pět dní klidu.
Po střetu u mantinelu v Pardubicích už jste věděl, že dále to nepůjde?
Nemohl jsem zatnout rameno, úplně viselo.
Jak dlouho se budete léčit?
Léčba potrvá čtyři až šest týdnů, kdy to rameno musí být v klidu. Pak přijdou rehabilitace. Na letní přípravu bych měl být připravený.
Ale tak přicházíte o vrchol sezony.
Nedá se nic dělat, alespoň budu s klukama. V sobotu jsem byl za nimi v šatně, při zápasech budu na tribuně.
Jak odhadujete vývoj finálové série?
Nevím, těžko říct. Snad bychom to mohli po dlouhých třiceti letech urvat, ale bude to těžké. Oba týmy toho mají už dost, takže se necháme překvapit. Podle mě nerozhodne jen hokejové umění, ale i srdce.
Loni jste si finále zahrál. O to víc vás musí mrzet, že to letošní vám uteče.
Loni v jsem toho play-off moc nenahrál, byl jsem sedmý obránce. Letos jsem hrál více, takže mě to samozřejmě mrzí. Výhoda je snad jen ta, že to zranění nepřišlo někdy uprostřed sezony, kdy bych se musel dávat narychlo dohromady a mohl to uspěchat.
Angažmá ve Vítkovicích vám zatím vychází parádně. Dvě sezony, dvakrát finále... Laťku máte docela vysoko.
Mám smlouvu na další dva roky a chci aspoň do play-off. Soustředím se na Vítkovice, doufám, že budu platný a budu se zlepšovat.
Pojďme zpátky k finálové sérii. Budete chodit za svými spoluhráči do kabiny, třeba i mezi třetinami?
To ne, každý se musí soustředit na sebe. Podpořit do kabiny je přijdu po zápase.
Zvládáte zápasy v Třinci? Jak se vám s tím ramenem cestuje?
Do Třince to jde, ale je to docela obtížné. Jsem rád, že dojedu do školy.
Co studujete?
Dodělávám prvák na Vysoké škole báňské, studuju Fakultu bezpečnostního inženýrství. Snad to úspěšně dokončím, pomáhají mi spolužáci.
