Když odcházel z kabiny, měl puk schovaný v kapse. Po návratu z hostování v Karlových Varech dostal na ledě víc prostoru.
Nedělali si z vás už spoluhráči legraci?
Ne, to ne. Někdo si mě vlastně dobíral, když jsem se vrátil z Varů. Odehrál jsem za ně jedenáct zápasů, ale gól nedal ani tam. Snažil jsem se na to nemyslet, ale bylo to těžké.
Asi musíte být rád, že ze Slavie odešli Vlasák s Čermákem. Hned máte víc prostoru.
O odchodu Tomáše Vlasáka se nevědělo, ale je pravda, že jsem celý měsíc ve Varech sledoval, jestli odejde Čermák. Pak se navíc zranil Marek Tomica a Radek Dlouhý. Proto mě vedení zavolalo zpátky. Jinak bych ve Varech zůstal možná až do konce sezony.
Přivítal jste návrat?
Ve Varech pravidelně hrál. Byl jsem tam spokojený, ale doma je doma. Slavii už beru za domov.
Mohl by být pro vás zápas se Vsetínem zlomový?
Snad jo. Už jsem si myslel, že gól normálně nedám. Že mě bude muset někdo trefit a puk se ode mě odrazí do branky. Znovu musím říct: zaplaťpánbůh! Jsem rád.
Utkání se Vsetínem vypadalo jednoduše, vypadalo to, že Vsetín nekladl velký odpor...
Tlak měl akorát na konci druhé třetiny, ale jinak jsme ho tlačili my. Vsetín se dostal do hry jenom díky naším faulům, měli jsme dost vyloučených. Když jsme vedli 4:2, bylo jasno.
Michale, jak strávíte svátky?
Teď odjíždím do Budějovic, budu tam do pětadvacátého. Pak se sbalím a jedu zpátky do Prahy, protože večer máme trénink.
