Důvod? Růžičku v týdnu postihla nevolnost. Přestože všechna vyšetření dopadla dobře, kouč se šetřil. Navíc ani neměl důvod k velké kritice.
Jeho tým byl jasně lepší a po výhře 4:1 nedopustil, aby ho poslední Vsetín v tabulce přeskočil. „Láďa měl indispozici, ale vrátil se a vše bylo při starém,“ poznamenal asistent Jiří Kalous.
Jak Růžička zápas prožil? Kvůli dopravní zácpě dorazil na poslední chvíli. Na střídačku přišel s rozhalenou bundou, kterou si po chvíli zapnul až ke krku, protože na Vsetínsko dorazilo pravá valašská zima.
Opřel se o nosník, který drží stříšku nad střídačkou, a v klidu sledoval hru. Pokyny v úvodu zápasu udíleli hlavně asistenti Kalous a Weissmann. Hlavní kouč se po střídačce občas prošel, po bouřlivém projevu ani památky. Jen občas vzal magnetickou tabuli a hráčům maloval, co vylepšit.
„Nic se u nás nezměnilo, všichni měli stejné povinnosti jako obvykle,“ objasnil Kalous.
V první třetině Růžička spíš chválil. Projevil se hlavně po druhé brance, kterou po krásné spolupráci zařídili Vlasák s Bednářem. Zaťatou pěstí se ujistil, že tým zápas nepustí. Pak přišel za Bednářem a plácnul si s ním.
Víc se Růžička rozohnil až v závěru první třetiny, kdy se hosté bránili více než minutu a půl ve třech. Dirigoval hlavně obránce, aby při vyhození puku rychleji střídali. Skóre se však nezměnilo, kouč mohl po první siréně potleskem ocenit výkon svých svěřenců.
Ve zbytku zápasu na hráče křičel častěji, ale z klidu ho nevyvedlo ani vsetínské snížení krátce pře druhou sirénou ani zbytečné fauly Slavie v poslední třetině.
„Všechno bylo stejné jako obvykle,“ poznamenal útočník Slavia Tomáš Vlasák, autor hattricku.
