Zůstavá v Plzni, uzdravil se a s týmem už zase trénuje naplno. „Cítím se skvěle. První den na ledě byl sice náročný, ale teď už se do toho dostávám,“ svěřil se třicetiletý Trnka.
Pavle, když se nedaří, člověk má občas chuť se vším praštit. Prožil jste i vy takovou chvíli?
To napadne každého. Jenže je to strašně jednoduché východisko, takový já nejsem.
Kde berete energii?
Snažím se odpočívat, doma si vyčistit hlavu od hokeje. Ale po tolika letech je to složité. Hokej hraju od pěti let, těžko se dá jen tak prásknout dveřma a nemyslet na něj.
Když hrál v Plzni poslední sezonu Josef Řezníček, z tribun si vyslechl své, protože se mu nedařilo. Sám pak řekl, že hrát doma je složité, od lidí je větší tlak. Souhlasíte?
Určitě. Kluků z Plzně tady teď moc není, ten tlak je znát.
Poznal jste lidi, kteří vám po návratu z NHL plácali po zádech a teď se odvracejí?
To patří k hokeji. Když jsem se vrátil, bylo okolo spoustu „rádobykamarádů“. A vskutku plácali po zádech. Ale na druhou stranu je to dobře. Lidi se procedí, zůstanou opravdu blízcí a ti falešní odpadnou.
Přesto, souhlasíte s tím, že hrajete pod své možnosti?
Sezona není podle mých představ, to určitě. Souvisí to s více věcmi, ale o nich se bavit nechci.
Tak zůstaňme jen u hokeje.
Moje výkony jsou kolísavé. To je problém, o kterém vím a snažím se ho odstranit. Tím, že už nejsem kapitánem, ze mě spadlo dost věcí. A psychika dělá hodně. Do konce základní části je dvacet zápasů. Budu se snažit ukázat, co je ve mně a na ledě to prodat pro tým.
Svazovalo vás „céčko“ na hrudi?
To by vypadalo jako výmluva a já se na nic vymlouvat nehodlám. Ale některé starosti už teď padly na hlavu Matějovi (Matějovskému, novému kapitánovi, pozn. aut.). Radek tu funkci zastane víc než dobře. Mým úkolem už je hlavně hrát pravidelně a dobře.
Třísla jsou v pořádku?
Drží.
Tohle zranění je u vás chronické. Poznáte, že je zle a nepůjde hrát?
Od třísel jsem měl rok klid. Věřil jsem, že už se neozvou. I v létě jsem se tomu snažil přípravu přizpůsobit.
Co to znamená?
Shodil jsem pár kil, aby na nohy nebyla taková zátěž. Hodně jsem pracoval na posílení břicha, zad. Teď se třísla zase ozvala, ale vědu bych v tom neviděl. Jsem v pořádku.
Kdy vlastně k tomu zranění došlo?
Při rozbruslení před zápasem s Libercem.
Jenže do toho jste šel. Po vaší hrubce padl gól, až pak jste odstoupil. Zachoval byste se dnes jinak?
Určitě. Byl jsem blbej, že jsem na led vůbec lezl. Při rozbruslení se tříslo natáhlo. Jenže jsme měli spoustu kluků zraněných, snažil jsem se hrát. Bylo to horší než lepší.
V době, kdy jste se léčil, se jednalo o vaší výměně do Vítkovic. Už jste byl smířený s odchodem?
Něco se asi dělo, ale zůstávám v Plzni. Víc není potřeba to rozebírat.
Plzeň je v tabulce předposlední, na pozici zaručující play-off vám chybí šest bodů. Zvládnete to smazat?
Soutěž je hrozně vyrovnaná. Teď se musíme soustředit na zápasy, které přijdou po reprezentační přestávce. Šanci máme pořád. Naším cílem play-off je, od začátku sezony. A v našich silách je na ten cíl dosáhnout.
