Jak vám bylo, když jste v 15. sekundě sledoval skórujícího soupeře po vaší chybě?
Snažil jsem se na to nemyslet. Hodil jsem to za hlavu a od druhého střídání jsem hrál nový zápas.
Nepodcenil jste tu situaci na začátku utkání?
To bych neřekl. Brněnský hráč vystihl mojí rozehrávku, přečetl mě a ujel sám na bránu. Moje chyba. Ale podcenění tam nebylo.
Čím to, že se vám povedlo krok po kroku naleptat ofenzivu Komety a postupně zápas otočit?
Parádně jsme plnili náš zodpovědný hokej zezadu. Chtěli jsme to Brnu otrávit. A povedlo se to.
Necítíte, že je z vás Kometa už bezradná?
To bych neřekl. Hráli jsme zodpovědný hokej zezadu, chtěli jsme jim to otrávit, ale bezradnost z jejich strany to nebyla.
Cítíte, že titul je už hodně blízko?
Já bych to za hotové ještě nebral. Jak se říká, ten poslední krok je vždycky nejtěžší. Je to blízko, ale do čtvrtého zápasu půjdeme s pokorou.
Přesto: tři výhry ve finále, skóre 10:1... Co to s vámi dělá v kabině?
Ta pohoda je na naší straně. Brno ví, že už musí. Takže je na nás, abychom toho využili. Chceme to dorazit hned v úterý.
