Když dorazil Kočí na tiskovou konferenci, měl ještě mokré vlasy. Zrovna mu skončil jeden z posledních tréninků před odjezdem na dalekou cestu do Švýcarska, kde s pardubickým týmem odehraje ve čtvrtek od 19:30 první zápas dalšího ročníku European Trophy. Kouč Zdeněk Venera ho navíc čerstvě pasoval do pozice kapitána. "Všichni chceme vyhrávat a to nás žene dopředu," prohlašuje sebevědomě vůdce týmu.
Patříte nepochybně mezi ty zkušenější hráče. Trenér Venera si postěžoval, že kvůli novému svazovému pravidlu bude muset některé "starší" hráče odsunout bokem. Panuje v kabině nervozita či obava z případného vyřazení?
Musím říct a doufám, že se mě to netýká. Jak pan trenér říkal, tak tam jsou pořád dvě místa, která ti starší hráči budou muset opustit nebo nebudou moci hrát. Myslím si, že i ti kluci jsou sami napjatí. Ale že by se v kabině odehrávaly nějaké boje, tak to vůbec ne.
Jak probíhá zapracování mladších ročníků do sestavy?
Mladí kluci do třiadvaceti let v týmu vždycky hráli, takže s těmi problém není. Horší je to ještě u těch mladších do dvaceti let. Někteří z nich na to podle mého ještě nejsou připraveni a jejich zapracování tedy bude ještě rok nebo dva trvat.
Uvědomujete si, že na vás zkušenějších hráčích bude soustředěna větší pozornost a očekávání?
Bylo to vždycky. Když jsem byl ještě mladý, tak ta první a druhá pětka měla největší zodpovědnost za výsledky. A my kluci, kteří jsme už starší, tak jsme na to zvyklí, takže si žádný tlak nepřipouštím. Všichni chceme stejně vyhrávat, takže to nás žene společně dopředu.
Odlišuje se vůbec nějak příprava pod novým trenérem?
Je to plus minus stejné. Hodně jsme pracovali na kondici v průběhu čtrnácti třech týdnů. Teď už jsme trochu povolili, takže doufám, že se to odrazí a budou nám v zápasech nohy jezdit.
A bylo v ní něco speciálního, co jste předtím nezažil?
Měli jsme více herních rozcviček. V přípravě nebylo moc vyklusávání nebo rozjezdů na kole, ale hodně práce s balonem. To představovalo asi tu nejpříjemnější změnu.
Kryjete záda "nově" příchozím Petru Sýkorovi a Josefu Marhovi. Jak se vám s nimi hraje?
Petr se svojí výbušností natře mladým zrak kdykoliv. Pepa je zkušený centr a ví, kde má být. Z mé strany nejsou žádné stížnosti. Oba dva jsou páni hokejisti.
Lehčí zranění trápí vašeho kolegu z obranné řady Aleše Píšu. Už víte, s kým nastoupíte do nadcházejících duelů?
Zatím jsem trénoval se Zdráhym (Jan Zdráhal), ale jestli dojde ještě k nějaké změně, se uvidí. Kádr disponuje pěti zkušenými obránci okolo třiceti nebo nad třicet let. Pak máme ještě Marka Ďalogu s Blažem, mladého Čapína (Zdeněk Čáp) a právě Zdráhyho. Co se týče dlouhodobějšího hlediska, tak uvidíme, jak to trenér poskládá. Nic definitivního ještě není. Napovědí výsledky v evropské lize. Je jasné, že kdyby se nedařilo, tak hlavní, co by se mělo udělat nejdříve, je proházet lajny. Osobně bych chtěl zůstat s Alešem v obranné dvojici, jelikož po tu dobu, co jsem tady v Pardubicích, tak se mi s ním vždycky hrálo dobře.
Nemrzí vás, že většinu domácích utkání v rámci European Trophy nebudete hrát v Pardubicích?
Na jednu stranu je škoda, že musíme sehrát zápasy i kvůli reprezentaci jinde, ale na druhou stranu pro lidi ve Vrchlabí nebo Trutnově to může být zajímavé vidět lepší hokej.
Reakcí zvědavců z řad diváků, kteří nejsou spjati tak těsně s pardubickým klubem, se neobáváte?
Je horší, když se nám příliš nedaří na cizím ledě a ti příchozí od nás očekávají jinou úroveň. Věřím ale, že fanoušci, kteří nejsou z Pardubic, nás přijdou podpořit i na ty další stadiony a budou fandit a přát úspěch českému týmu.
