Ostřížek dělá zpětný oblouk. A najednou jedou se spoluhráčem Knotkem sami na brankáře Kašíka.
Byť to jsou vteřiny, v hlavě vytáhlému centrovi probleskne, že naposledy dal gól v základní části extraligy loni 26. října. Že nemá formu. Že první dva zápasy předkola play off nebyl ani v sestavě. „Věděl jsem, že je za mnou Knoťar, ale jelikož teďka nesrším dobrými nápady, tak jsem se rozhodl zakončit sám.“
Dobrý nápad! Volí forhendovou kličku. Jenže kotouč mu neposedně skočí. Kašík stojí na čáře jako sněhulák. Neudělá pohyb navíc.
Počítá s možností, že Ostřížek bude ještě nahrávat. Kdepak.
Ostřížkovi střela nesedla, ale trefil se mezi Kašíkovy betony a puk se došourá za čáru. „Chtěl jsem jít na forhend a vystřelit na teploměr, ale nepovedlo se to, Káša zůstal stát, odrazilo se to od jeho betonu mně do nohy. Haluz jak prase.“
Ostřížek ani neví, jak slavit: Vážně je to gól?
Je, a důležitý! Konečně měl sedmadvacetiletý útočník štěstí, které ho v ročníku míjelo obloukem. Kolik si vytvořil šancí, kolik jich zahodil. Dřel, ale nic. Až vypadl ze sestavy. Až včera to prolomil.
„Byla to pro mě větší motivace. Dělal jsem všechno pro to, abych to chytil za pačesy a do sestavy už nikoho nepustil,“ vykládal.
Olomouc díky němu vyrovnala ve 32. minutě na 1:1. V době, kdy jen plnila trestnou lavici. Pravda, ve dvou případech je rozhodčí Pešina s Hradilem poslali do oslabení chybně. V šesti nehráli a Ostřížek jen bránil brankáře Konráda, kterého Fryšara sekl do lapačky.
Ale i díky zlínské nemohoucnosti v přesilovce Ostřížek slavil pátou trefu v sezoně. Hosty nakopla.
Na začátku třetí třetiny se mazaný olomoucký trenér Venera nerozpakoval poslat na přesilovou hru čtvrtý útok. Jergl přihrál za bránu Hermanovi, který nabíjel Miroslavu Holcovi. Zápěstím vypálil skvostně do vikýře. „Hráli jsme spolu přesilovky i v základní části, měli jsme tlak, ale já jsem nebyl schopný trefit ani stodolu. Teď jsem se podíval, brankář šel dolů, proto jsem střílel na vyrážečku a ne na lapačku, jak jsem zvyklý,“ usmíval se Holec.
Výborně bránící kohouti v čele s Konrádem už těsné vedení sebeobětováním uhájili. „Rozhodlo, že jsme přečkali druhou třetinu plnou vyloučení a dokázali jsme srovnat. Ve třetí třetině jsme to zavřeli. I přes jejich velký tlak jsme to dotáhli. Měli velké šance, ale zázrakem jsme je vylehali,“ oddychl si Ostřížek. „Kluci na oslabení to odmakali. Klobouk dolů před nimi. Vítězství je jejich obrovská zásluha.“
Holec přikývne: „Braňo nás podržel a parádně jsme hráli oslabení.“
Berani nevyužili v předkole ani jednu přesilovku.
„V zápasech týmů, kde padá tak málo branek, to je fatální,“ tušil zlínský kouč Robert Svoboda.
„O výsledku se rozhodlo ve druhé třetině, kdy Zlín neproměnil přesilovku pět na tři stejně jako my v minulém zápase. Teď jsme v početní nevýhodě vyrovnali na 1:1. Bylo vidět, že tento okamžik domácí nalomil. Podobná situace vždy s mužstvem zahýbe,“ povídal Venera. „Vítězství je vydřené. Byl to zápas výborných gólmanů, kdy moc branek nepadá. Ani se nedá předpokládat, že to v nějakém utkání bude jiné. Konrádovi nešlo až na jednu výjimku dát gól. Právě on má na vítězství velkou zásluhu.“
Ačkoli Olomoučtí i potřetí prohrávali, vyhráli 2:1 a stejný stav je také v sérii. Už dnes tak mohou ve Zlíně slavit postup do čtvrtfinále. Pokud Berani srovnají, rozhodující duel se bude hrát v pondělí v Olomouci.
„Tohle jsme chtěli, ale nesmíme hrát tolik oslabení, strašně to bere síly,“ varuje Konrád.
„Musíme se dát do kupy, zaledovat bolístky a jít do toho zase na sto deset procent,“ doplní Ostřížek.
„První zápas byl boj, druhý byl, teď znovu boj. Čekám zase boj,“ hlásí Holec připravený na cokoli.
