Pro vývoj utkání byly osudné dvě přesilové hry Vítkovic v pěti proti třem v první třetině.
"Klíčové bylo, že jsme je přežili. Kdyby domácí skórovali, stálo by proti nám jiné mužstvo," podotkl zlínský asistent Jaroslav Stuchlík. "Vyšla nám taktika. Chtěli jsme narušovat rozehrávku domácích v hloubi pole, a to se nám dařilo," dodal.
"Nevyužité přesilovky nás poslaly do kolen. Šancí jsme měli plno, ale kromě první pětky se prostě nenajde nikdo, kdo by byl schopen dát gól," zlobil se vítkovický kouč Miloš Holaň. "Hráčů, kteří mají po čtrnácti kolech jeden bod, máme bohužel hodně."
Domácí útočníci se vůbec nemohli probít přes obranný val hostů. "Kromě přesilovek jsme Vítkovice vůbec nepouštěli do šancí," poznamenal zlínský asistent. "Když jsme dlouho drželi nulu, přecházela nervozita na hokejky domácích."
Holaň se na své svěřence hněval také kvůli slabému důrazu před oběma brankami.
"Když byl puk v brankovišti Zlína, naši tři útočníci leželi a zlínští beci čistili prostor. Když byl puk před naší brankou, naši dva obránci leželi a tři útočníci Zlína doráželi," posteskl si Holaň. "V důrazu byl evidentní rozdíl."
