Jak si zvykáte jako bývalý sparťan v konkurenční Slavii?
Teď přes léto je to v pohodě. Nepřijde mi to. Změna to je, ale neřekl bych, že až tak velká. Mužstvo mě přijalo normálně a rychle jsem si zvykl. Uvidíme, jak to bude vypadat, až budeme na ledě a hlavně, až začne sezona.
Můžete porovnat atmosféru ve sparťanské a slavistické kabině?
Je tu o hodně mladší tým, než byl na Spartě. Ale to je asi jediný rozdíl. Parta je tu dobrá, všichni makají a snaží se, aby dokázali navázat na ten titul, na který loni Slavia dosáhla. Nikdo tu nechodí s nosem nahoru.
Jste rád, že je ve Slavii váš bývalý spoluhráč ze Sparty František Kučera?
To jednoznačně. Byl první, kterého jsem se vyptával, jak to tady na Slavii vůbec chodí. Takovýto hráč, s jeho výkonností a slovem v kabině, je pro každé mužstvo k nezaplacení.
Jaký jste měl pocit, když jste se v neděli na fotbálku v Úvalech potkal s bývalými spoluhráči ze Sparty. Nepřepadla vás nostalgie?
Určitě by bylo ideální, kdybychom spolu mohli hrát v jednom týmu hokej. Ale bohužel to tak není a jsem rád, že se scházíme alespoň takhle. Je to parta lidí, kteří k sobě měli a mají blízko. Myslím, že se takhle na fotbálkách budeme scházet pravidelně každé léto. Nemá to nic společného s tím, kdo kde hraje. Jsme parta lidí, kteří si vyhovují i mimo led.
Ve Spartě po minulé sezoně nezůstal kámen na kameni. Mužstvo je úplně přebudované. Jak berete změny, které se dotkly i vás?
Ve Spartě jsem prožil pěkné roky a nerad bych o ní teď říkal něco špatného. Každý si názor názor na změny, k nimž tam došlo, udělal sám. Klub má na rozhodnutí o složení mužstva právo. Vyplývá z představy trenérů i vedení, ale forma mohla být úplně jiná. Trochu mě mrzí, že se klub nedokázal se svými hráči - jako byli Ríša Žemlička nebo Franta Kučera - rozejít na úrovni, jak je zvykem všude v Evropě. Pověsit dres nahoru, dát jim dárkový koš jako poděkování za dlouholeté služby. Když to přeženu, tak se Sparta k těm klukům zachovala jako k uličníkům.
Vy sám jste play-off prakticky odseděl na střídačce. Kdy jste se rozhodl, že ze Sparty odejdete?
To, že ve Spartě končím, jsem tušil od ledna. Člověk pozná, jak na tom je. Přece jenom nehraju hokej první týden. Cítil jsem, že důvěru nemám a sám jsem chtěl odejít. Myslím, že na to pořád ještě mám a pár let ještě chci hrát. Snad mám ještě na víc, než na to, abych ve čtvrté pětce učil juniory hokej.
A ve hře bylo Rusko. Vy jste odehrál sezonu v Kazani a nebránil jste se odchodu na východ. Proč nakonec z vašeho angažmá ve Voskresensku sešlo?
Měl jsem nabídku na stole. Když jsem se ve Spartě domluvil s vedením, že nezůstanu, tak to byla krásná šance jak pro mě, tak pro Spartu. Ale potom přišla nabídka ze Slavie, která byla pro Spartu výhodnější a dali mi najevo, že by bylo lepší, abych šel do Slavie. Mě se ta nabídka také líbila, tak jsem šel do Slavie.
Přece jenom. Nemrzí vás to trochu? V Rusku jste si mohl přijít na slušné peníze...
Nemůžu říct, že by mě to mrzelo. To by ani nebylo seriózní vůči Slavii. Jsem ve Slavii a jsem rád. Nemá smysl se v tom pitvat.
Vladimír Růžička po vašem příchodu říkal, že vám nabídne novou smlouvu. Už jste jí podepsal? Na jak dlouho?
Mám novou smlouvu, ale o jejích podmínkách nemůžu mluvit. Když je uveřejní Slavia, rád k tomu něco řeknu, ale takhle nemůžu. Snad jen, že je to víceletý kontrakt.
Příprava Slavie je plném proudu. Je náročnější než bývala ve Spartě?
Všude se maká zhruba stejně, ale každý trenér má jiná cvičení. Změna to je. Na Spartě jsem znal všechna sportoviště. Ve Stromovce jsme běhali pořád po jednom okruhu. Člověka změna osvěží, je to něco nového. Poznávám nová místa, teď chodíme třeba běhat do Krče, kde to neznám.
A také asi kola pro vás byla asi novinkou...
Na kolech jsem byl poprvé, to jsem si zvykal. Byl jsem v Beskydech na druhém soustředění a musím říct, že kopce jsou hodně tvrdé. Ale když neupadnete při nějakém sjezdu, tak organismus netrpí jako při běhání. Radši budu jezdit na kole než běhat.
O Slavii se říká, že je tam téměř rodinná atmosféra. To je asi proti Spartě docela změna, ne?
Stačí se tady rozhlédnout, projít si kanceláře, spočítat sekretářky a je to jasné. Rozdíl je to velký. Jsem z Hradce Králové, kde to bylo stejně rodinné. Je mi to příjemné. Takováto atmosféra bývala i na Spartě. Pak se to ale pomalu rozrostlo (smích).
Už jste se s trenérem Růžičkou bavil o vašem začlenění do mužstva?
Vůbec jsme se nebavili o tom, jak to bude vypadat na ledě. Počkám si, vedle koho mě na začátku přípravy postaví.
Jste technický centr. Nebude pro vás problém se důrazné hře Slavie přizpůsobit?
Nemyslím si, že by mi hra Slavie dělala problém. Hokej je jenom jeden. Neřekl bych, že je výrazný rozdíl mezi mužstvy v technickém a naopak důrazném hokeji. Povídalo se, že je Slavia důrazná, že jí vyhovuje úzký led. Ale když si vezmete play-off se Spartou, tak to všechny tyto řeči trochu postavilo na hlavu. Slavia dokázala vyhrát na velkém hřišti na Spartě a Sparta zase na úzkém ve Slavii.
Pocházíte z Hradce Králové. Jak na dálku sledujete jeho působení v první lize. Neměl byste chuť se tam ještě někdy vrátit?
Dětský sen jsem si už splnil, když jsme s Hradcem postoupili do extraligy. Naučil jstem se tam hrát hokej a pak si tam mohl zahrát ligu. Bylo to fantastické. Jsem rád, že je první liga zpátky v Hradci a věřím, že spolupráce s Pardubicemi bude nadále úspěšná, přínosná pro oba týmy a že se v Hradci první liga udrží. Fotbal a hokej by se měl hrát ve velkých městech, kde je lepší zázemí i členská základna a mezi ně patří i Hradec. Městům jako jsou Brno, Hradec a Ústí by nejvyšší soutěž slušela. Nechci se nijak dotknout menších měst, kde se fotbal nebo hokej hraje, ale podle mě by to tak mělo být.
V posledních letech jste si užil změn. Hrál jste ve Spartě, v Kazani, vrátil jste se do Sparty a teď jste ve Slavii. Myslíte, že máte stěhování za sebou a ve Slavii se usadíte na delší dobu?
Člověk si může plánovat, co chce. Když jsem se musel vrátit z Kazaně do Sparty, tak jsem tam také podepsal víceletou smlouvu a čekal jsem, že tam dokončím kariéru. A vidíte, všechno je jinak. Teď dělám všechno pro to, abych dokázal lidem a hlavně sobě, že budu pro Slavii platným hráčem a že se ve mě Sparta spletla, když mě odepsala.
