V říjnu se olomoučtí hokejisté nastartovali k bodové sérii a nezbrzdila je ani reprezentační přestávka. Po ní získali ze tří zápasů sedm bodů, když ztratili jen se Spartou za porážku v prodloužení, naopak porazili Liberec a naposledy Vítkovice 4:1 i díky dvěma asistencím Martina Vyrůbalíka. „Cítil jsem se dobře, pořád ale čekám na ten první gól. Uvidíme, třeba tam někdy spadne,“ vyhlíží třiatřicetiletý obránce.
Kohoutům pomohlo i bouřlivé domácí prostředí a spoléhat na něj budou i dnes, kdy se před svými diváky objeví potřetí v řadě. Haná navíc uvidí lahůdku, Mora se utká s druhým Litvínovem.
Berete souboj s druhým týmem prestižněji než ostatní zápasy?
Před sezonou asi nikdo nepředpokládal, že budou první nebo druzí. Vyhrát nad nimi je pro nás výzva. U nich jsme prohráli (1:3), ale body jsme uhrát mohli. Máme jim co vracet, znovu chceme před domácími diváky vyhrát. Chceme hrát co nejlepší hokej a vybojovat body.
Poslední dva zápasy ale Litvínov prohrál, může ho to rozhodit?
Pořád má formu, ale dostává i nějaké góly. Věřím, že se na domácím ledě rozstřílíme a uděláme maximum, abychom diváky uspokojili a bodovou sérii protáhli.
Proti vám bude stát nejlepší gólman soutěže – Pavel Francouz. Čím je tak výjimečný?
Při zápase v Litvínově na něm byla vidět pohoda a klid, v brance se cítí dobře a prostory výborně vykrývá. My jsme tehdy neměli tolik střel, ale všechno pokryl, Peteru Zuzinovi vychytal výbornou šanci. Dá se říct, že jsme si na něm vylámali zuby. Věřím, že teď se na něj tak připravíme, že nám nebude stačit a vyhrajeme.
Jak hodnotíte čtyři body ze dvou domácích zápasů se Spartou a Vítkovicemi?
Jsme spokojení, po reprezentační pauze jsme odehráli tři zápasy a v každém jsme bodovali, za což jsme rádi. Těžký zápas se Spartou se projevil v první třetině s Vítkovicemi. Bojovali jsme ale a zvládli jsme to.
I díky vašim dvěma asistencím jste nad Vítkovicemi vyhráli 4:1 a navázali na výprask 9:1 z prvního utkání. Stávají se vaším oblíbeným soupeřem?Dá se to tak říct, ale hráli jsme dvakrát doma. Teď nás budou čekat zápasy u nich, uvidíme, jak to tam dopadne. Vysokou výhru z prvního utkání jsme ale měli trochu v hlavách. Sice jsme si to v kabině řekli, na ledě to ale pak vypadá jinak. Naštěstí nám to tam nespadlo v závěru, jako třeba s Pardubicemi.
Trenér Fiala říkal, že to byly úplně jiné Vítkovice, souhlasíte?
Byli důraznější v soubojích a z toho si vytvářeli nějaké šance. My jsme byli ne moc pohybliví. Ve druhé třetině, jak jsme dali druhý gól, tak jsme se trochu uklidnili. Klasická třetí třetina, trochu zalezeme, ale naštěstí jsme dali do prázdné.
Bodovali jste osmkrát z devíti utkání. Dá se říct, že máte formu?
Říkáme si, že jdeme zápas od zápasu, v každém chceme bodovat. Teď se nám to daří, musíme být pořád skromní, na zemi, nepohybovat se v oblacích. Zakládáme si na bojovnosti, víme, že na krásu se nedá pořád hrát. Ze začátku nám to vycházelo, teď už ale musíme bojovat. Věřím, že to bude dál fungovat.
Blíží se polovina základní části, držíte se na sedmé místě. Co to o nováčkovi vypovídá?
Ambice byly udržet se, ale my jsme to tak nebrali, chtěli jsme hrát zápas od zápasu. Někteří hráči extraligu hráli, jiní ne. Potřebovali jsme si tedy trochu navyknout na jiný styl, na větší rychlost. Adaptovali jsme se celkem slušně, i když je tabulka hodně našlapaná. Proto je pro nás i dobře, že nemůžeme polevit. Doufám, že to v hlavách máme, trenéři nás nabádají. Přeji si, aby to tak bylo i dál.
Pokukujete už po play-off?
Za sebe můžu říct, že ne. Odehráli jsme jen jednadvacet zápasů, víc než polovina soutěže je před námi. Je to dlouhá doba, budou Vánoce, nový rok a může přijít pokles formy nebo zranění. Nechtěl bych to přivolávat. Pořád musíme být nohama na zemi, hrát zodpovědně. Pokud ale budeme hrát tak, jak zatím hrajeme, tak možná v play-off budeme.
Mora je výjimečná v blokování střel soupeřů, v této statistice v extralize dokonce výrazně vede. Zaměřujete se při tréninku zvlášť na tuto činnost?Ne že bychom to trénovali, ale věnujeme se tomu. Trenéři nám zdůrazňují, abychom střely blokovali. Pomáhá to gólmanovi a soupeři znepříjemňuje hru, protože nemá výhled na gólmana. Zblokovaných střel mají kluci hodně, obránci i útočníci. Je pravda, že někteří hráči to umí dobře, jiným to tolik nejde, ale dá se to naučit a jsme k tomu trenéry nabádáni. Díky tomu je zblokovaných střel opravdu dost.
Hraje roli i zkvalitnění výstroje během poslední dekády, bolí zásah pukem méně?
Výstroj je posledních deset patnáct let o dost kvalitnější. Když jde člověk proti puku a neotáčí se zády, tak ho to nemůže tolik bolet. Je to i instinkt, člověk hraje hokej a ví, že to někdy bolí. Když už dostanete ránu, tak to zkrátka zaledujete a hraje se dál.
