Ale vy jste prožil docela povedený návrat, ne?
Čekal jsem to horší, neměl jsem ze svojí hry tak špatný pocit. Po čtyřech měsících jsem hrál dopředu a nebránil. To je pak lehčí.
Ovšem týmový výkon vypadal jinak. Jen proto, že zmizela naděje na play-off, nebo i proto, že řada hráčů odchází?
Zarputilost vždycky odpadne, když člověk ztratí šanci někam postoupit. A nikdy k pohodě nepřispívají šachy kolem play-off. Když jsme hráli baráž, tak ze strany Havířova se naschvál roztrušovaly nabídky. Teď jsem to považoval za diplomatický boj týmů nad námi. Ale každý hráč, který nabídku dostal, z toho má v hlavě zmatek.
Co odchody hráčů jako jsou Patera, Ševc, Kalla a další udělají s týmem?
Někdy jsme měli až dvanáct nemocných a na těchto hráčích to celou dobu stálo. Ti kluci si to zaslouží. Celou dobu makali. A nemít takovou marodku, byli jsme určitě v play-off
Dobře. Ale nejsou odchody nefér vůči fanouškům, kteří teď budou moci sledovat jen torzo týmu?
To je těžká otázka. Fanoušci, kteří přejí Kladnu, určitě zůstanou na jeho straně. A lidi, kteří chtějí vidět Pateru nebo Ševce, měli šanci je vidět do této chvíle. Bohužel, trend dávat hráče do jiných týmů je, a pravidla to povolují. Dělají to všichni.
Jak obtížné je pak hledat do zbytku sezony motivaci?
Každý kluk, který začíná hrát hokej, chce toho druhýho porazit. A ti, co motivaci v sobě nemají vrozenou, vždycky odpadnou. Když chcete být průměrný a prohrávat, tak sport neděláte. Ale to, že ztratíte cíl, na který chcete dosáhnout, vás vždycky trochu srazí.
