Třeba dohadování s trenérem Zdeňkem Venerou, kterého chce udržet. "Pokud bude mít zájem, jednání o nové smlouvě bude trvat pět minut. Neřešíme teď nic jiného, než aby u nás zůstal."
Z krajského přeboru vytáhl klub až téměř k extraligovému titulu. Tým má vynikající fanoušky, mládež i peníze. Přibude nová hala. "Přijde chvíle, kdy zvedneme nad hlavu ten největší pohár. Bude to stát hodně dřiny, ale pevně tomu věřím. Už jsme hokejové město," míní Vaněk.
Neztrácel jste někdy víru, že se vám tenhle sen opravdu splní?
Byly doby, kdy jsme měli do play-off blízko, ale uteklo nám o bod o tři nebo jsme prohráli rozhodující zápas. Letos jsme rozhodující zápasy dokázali vyhrávat. Vyzráli jsme jako tým. Máme úplně jinou sílu. V play-off už jsme víc a víc nabírali sebevědomí. Mužstvo rostlo, možná mohlo dosáhnout i na ten titul.
Přitom jste dlouho prožíval pozici manažera, jehož tým nemá respekt. Jak a čím jste musel do Karlových Varů lákat hráče?
Museli jsme dávat víc peněz než v jiných klubech, vytvářet lepší sociální zázemí. Hráčům jsme kromě bytů půjčovali třeba auta. Dostávali i další bonusy. Zbývala na nás až druhá kategorie hráčů, ty nejlepší si rozebralo pět šest špičkových týmů. Taková byla doba. Stoupali jsme od krajského přeboru. Začínali jsme od nuly. Vítali jsme každého sponzora, který dal deset tisíc. Když jsme hráli o postup do první ligy, obešli jsme malé podnikatele. Jeden měl hospodu, druhý zeleninu, třetí řeznictví. Hráči pak měli hodně zvláštně potisknuté dresy.
Teď budete mít asi snazší pozici. Jaký vliv může mít druhé místo?
Obrovský. Po všech stránkách. Zájem o spolupráci s námi má daleko víc firem. Máme teď renomé klubu s obrovskou perspektivou, hráči sem budou chodit rádi. Tým ani teď nepotřebujeme tolik doplňovat, můžeme se daleko víc zaměřit na kvalitu. Než pustit do týmu průměrného hráče, raději tam dáme špičkového juniora.
Cestou po schodech k vaší kanceláři je tabule poskládaná z vašich divokých gest. Miroslav Vaněk stokrát jinak. Jaký vlastně je karlovarský manažer?
Každý o mně ví, že jsem velice emotivní člověk. Svou práci se snažím dělat na sto procent, někdy všechno hodně prožívám. A nervy si pochodují... Ale o sobě moc mluvit nechci. Karlovarský hokej, to je obrovský tým lidí. Nikdo z nich nečeká, co za to bude. Mají hokej rádi, proto jsme tak vystoupali. Je to naše největší síla.
