Hrací plochu po dekorování vicemistrem extraligy opustil spolu se spoluhráči se sklopenou hlavou. O chvíli později předstoupil před novináře ještě ve výstroji. Odpovídal věcně, s úsměvem, bez emocí, v klidu. Jak se na zkušeného rutinéra sluší.
"Jsme hrdí na to, co jsme dokázali," začal své hodnocení Josef Řezníček. "Teď ale pochopitelně stále ještě převládá zklamání a frustrace z porážky. Ale věřím, že se to během noci odkalí a pak to možná bude daleko lepší."
Co vám chybělo k zisku titulu?
Chyběla nám výhra v domácím zápase. Ten třetí zápas jsme nešťatně prohráli. Jinak bychom, myslím, měli v sérii navrch.
Měl jste už během sezony pocit, že byste mohli dojít tak daleko, až do finále?
Měl. Já jsem v tom týmu cítil takovou zvláštní atmosféru už před play-off. Tam to ještě bylo takové, že jsme šli do neznáma. Ale jakmile jsme vyhráli sérii s Litvínovem, bylo poznat, že si kluci věří a mají na hodně.
Které momenty byly v letošním play-off pro vás nejlepší a naopak nejhorší?
Série s Budějovicemi. Byla velice vyrovnaná, ale bylo vidět, že jsme domácí zápasy zvládali lépe, a pak jsme vyhráli ten poslední sedmý zápas. Ve finále byla Slavia úplně jiný soupeř, vůbec se to nedá s Budějovicema srovnat. Jsem rád, že jsme s ní sehráli vyrovnané zápasy, chyběl nám jenom kousek. Ale sportovně musím uznat, že o něj byla Slavia lepší.
Jaké přednosti byste vyzdvihl u vašeho týmu?
Celou sezonu nás táhnul výborný Lukáš Mensator. Měli jsme dobře organizovanou obranu a v play-off se ukázali i další kluci. I ti, kteří měli v základní části třeba slabší chvilky, v bojích o titul ukázali skvělé momenty. To všechno, když se sečetlo dohromady, dalo pestrou mozaiku, která nám dávala sílu do dalších bojů.
Jaký podíl má na úspěchu Energie trenér Venera?
Je to hodně jeho rukopis. Dal mužstvu obrovský klid, nebyly tam žádné stresové situace. Všechno založil na poctivé práci, poctivé defenzivě. To si myslím, že bylo jeho cílem a projevilo se to na našem herním projevu.
A co vaše role?
Chtěl jsem od začátku týmu pomoct, ale nenutit se do nějaké vůdčí role. Jsou tady mladší kluci, takže to nakonec tak stejně vykrystalizovalo. Myslím, že to byla jedna z mých velice dobrých sezon.
Hodně se spekuluje o vašem dalším sportovním osudu. Už tušíte, zda budete pokračovat i v příští sezoně?
Teď jsem hodně unavený. Takže se z toho vyspím, odpočinu si a pocity se nějak odfiltrují. Možná budu mít chuť zase hrát. Rozhodovat ale bude i názor manželky, jestli mě tam ještě pustí.
Hrál jste své páté extraligové finále, čtyřikrát z toho se radoval soupeř. Která z těch porážek vás mrzí nejvíce?
Myslím, že ta v roce 1992 s Plzní. Před finále jsem se zranil, přetrhl jsem si vazy v koleni a už jsem to sledoval jenom jako divák. Moje první dvě finále s Jihlavou na vojně byly pro mě překvapivý. Kádr jsme tam na to ale měli a ty porážky byly hodně smolné. Tenkrát mi to však ještě tolik nedocházelo.
Finále Josefa Řezníčka1986 Dukla Jihlava 1987 Dukla Jihlava
1994 Olomouc 2008 Karlovy Vary |
1992 Plzeň
