Blížil se konec první třetiny, když vypíchl puk a jel sám na gólmana Vojtka. Trochu jak ve zpomaleném filmu před ním zastavil.
"Na konci třetiny už led není takový. Kdybych jel rychleji a zabrzdil, mohl bych uklouznout," vysvětloval. Před brankářem se úplně otočil a bekhendem jej překonal. Horna slavil, Vojtek bušil do mantinelu hokejkou.
"Pěkně mě vykoupal. Musel jsem vybít vztek," říkal Vojtek. Třineckému kouči Jiřímu Juříkovi bylo na střídačce těžce. "Podle toho, co si dovolil, je vidět, jak je Kladno sebevědomé," říkal. Jeho kolegům z kladenské střídačky ale pěkně zatrnulo. "Zastavilo se nám srdce, když jsme viděli, co tam Tomáš dělal," pověděl asistent Petr Kasík.
"Všechny nás to překvapilo. Možná i jeho." Tak pozor, to zase ne. Horna fintu, kterou kdysi zkoušel Richard Král nebo v NHL nedávno předvedl Pierre-Marc Bouchard z Minnesoty, měl promyšlenou dopředu.
"Viděl jsem ji jednou v NHL, ale to už je tak dva tři roky. Věděl jsem už od modré čáry, co udělám. Zkouším ji na tréninku, párkrát se mi povedla. Poslední dobou se mi střelecky nevedlo, spaloval jsem šance, tak jsem chtěl zkusit něco nového." Ani na chvíli jej nenapadlo, že tahle drzost nemusí vyjít.
Neuskočil mu snad puk? "To ne. Ale myslel jsem si, že se brankář trochu víc hne, že víc odjede z branky. Ale on tam zůstal stát," líčil s úsměvem. Od spoluhráčů si vydobyl poplácání i údiv nad troufalostí za stavu 1:0.
"Co to vyžaduje? Asi odvahu." Každopádně, teď jistě bude hvězdou hokejových sestřihů. "Každý by se chtěl zapsat do povědomí fanoušků." Jemu se to včera povedlo.
