Není to úplně oběd, který by trenéři, zvlášť ti kondiční, rádi viděli u profesionálních hokejistů. A už vůbec ne během rozjeté sezony, i proto tradiční knedlíky protentokrát vystřídá dietnější rýže. Jenže kachna je zároveň jídlo sváteční a v neděli to svátek byl.
Přitom v den osudového zápasu se Radivojevič cítil mizerně. „Probudil jsem se ve tři v noci a nemohl zabrat, ale nakonec to bylo jedno z mála utkání v životě, kdy vám vyjde úplně všechno. Ve třetí třetině jsem seděl na střídačce a říkal si, jestli je to vůbec možné,“ popisuje.
Sedm bodů v jediném zápase už v extralize zažili tři hráči před ním (Čaloun, Sršeň, Čajánek), šest asistencí je ale nový rekord.
Liberec útočí na 120 bodů
A nemusí být jediný, který si parta libereckých Tygrů připíše. Tým reálně útočí na nejvyšší bodový zisk, jaký kdy kdo v základní části nastřádal. Od roku 2000, kdy extraliga přešla na tříbodový systém, jsou zatím jedničkou Pardubice, jejichž počet konečný bodů po 52. kole byl v sezoně 2002/2003 složen ze tří jedniček (111).
O bod méně posbírala před dvěma lety Sparta. Zato Liberec, budeme-li brát jeho bodový průměr, který si drží od začátku ročníku (2,25 bodu na utkání), má teď základní část rozjetou na 117 bodů.
A pokud bychom vzali v potaz aktuální formu z prosince a ledna, tak útočí rovnou na 120 bodů. Z posledních 17 zápasů prohrál jen dvakrát a třeba v neděli ve Varech i přes rozpačitý úvod ukázal ve třetí třetině zničující sílu.
„Vědomí, že hrajeme o rekord, na naši hru nemá žádný vliv. Na druhou stranu jakýkoli překonaný rekord je velkou reklamou pro klub - viz Branko Radivojevič v posledním zápase. Pokud rekord překonáme, budu na hráče pyšný,“ říká kouč Liberce Filip Pešán.
Jenže hned vzápětí přidá ještě jednu větu: „Pokud se to nepovede, nic se nestane.“
Lídr závěr základní části vypustit nehodlá
Ač o tom trenéři lídrů obvykle nemluví, jejich priority jsou jiné. Ve chvíli, kdy má tým jistý triumf v základní části - třeba čtyři pět kol před koncem - tradičně výsledkově poleví. Roli hraje vyšší tréninková zátěž, kterou trenéři před play-off ordinují. Hráči jsou zároveň opatrnější, někdy méně hladoví oproti celkům, které se rvou o postup do elitní desítky. Mnozí doléčují lehká zranění.
Když loni získal Třinec po 49. kole Prezidentský pohár, který patří nejlepšímu celku základní části, a mohl tehdy ve zbývajících kolech přebít pardubický rekord, hráči se shodli, že je tato meta vůbec neláká. A nepřidali pak ani bod.
To Pešán namítá, že Liberec nic vypustit nehodlá. „Jelikož jsme lídři tabulky, tak všechny zápasy pro nás jsou už teď vyhrocené a mají charakter play-off, což je pro nás dobrá příprava. Spoustu věcí ovšem chceme doladit až v přestávce před vyřazovací částí. A ani v play-off nebudeme nijak zásadně měnit naši hru, která je doposud relativně úspěšná.“
Ovšem to, že poslední čtvrtina bývá u suverénních lídrů podprůměrná, dokazují i čísla. Pardubice měly při rekordním tažení po 39. kole 85 bodů a teoreticky mohly získat 113 bodů. Předloňská Sparta byla po třech čtvrtinách na 86 bodech, a mířila dokonce ke 115 bodům. Liberec má ve stejné fázi 88 bodů...
Už úterní zápas proti tápajícímu Brnu tak může leccos napovědět. A po pravdě - po výhře by lépe chutnala i ta středeční kachna se zelím, byť se bude v liberecké kabině servírovat „jen“ s rýží.