Ale jakým! Okál procedil Šindeláře, jenže puk mířící do sítě odpálil domácí Roman. Televizní záznam ukázal, že to bylo pár milimetrů za brankovou čárou, což po nekonečných minutách potvrdil i videorozhodčí.
"Vůbec jsem si nebyl jistý. Vystřelil jsem takový plachťák, pak jsem dostal ránu a ležel na ledě," líčil Okál svou vítěznou trefu. "Na střídačce byla nervozita. Nakonec z toho byla parádní euforie." Sudí si vzali v šestém duelu na pomoc videorozhodčí dvakrát. Poprvé na konci druhé třetiny, kdy po Leškově blafáku zacinkala nejdříve pravá a pak levá tyč.
"Byla to obrovská smůla. Věřili jsme, že to tam bylo," podotkl trenér Zlína Rostislav Vlach. "Nakonec to ale byl vyčerpávající zápas se šťastným koncem pro nás." Také Zlín zachránila tyč. Nejvíce však hosté trnuli v samotném závěru. Tři vteřiny před koncem vyhrály Vítkovice buly a Húževkovu střelu vytěsnil Sedláček pravým betonem.
"Tři sekundy byly nekonečné. Chtěl bych vidět, kolik to doopravdy bylo. Kdyby to Sedlo nechytil, tak by to určitě stihli," oddechl si kapitán hostů Petr Čajánek.
Ten dovedl Zlín k postupu do semifinále extraligy po dlouhých osmi letech a šesti nevydařených pokusech. Hosté přitom zlomili jednu nelichotivou sérii – venku zvítězili ve čtvrtfinále po 20 zápasech. "Už jsme nechtěli sérii vracet do Zlína k rozhodujícímu sedmému utkání. Věřili jsme, že to vyjde," povídal šťastný Vlach.
Soupeře pro semifinále pozná Zlín ve středu a začne ho v úterý doma.
