Černoch v jediném utkání ukončil dvě černé série.
Vlastní čekání na gól, které se táhlo od závěru září. A také sparťanské trápení proti Vítkovicím. Ostravský celek vyhrál předchozích sedm vzájemných soubojů. „Měli jsme to v hlavách,“ přiznal jednadvacetiletý forvard.
Na napravení obou nelichotivých bilancí Černoch zapracoval jak během základní hrací doby, kdy vyrovnával prudkou ranou zápěstím na 1:1, tak při napínavých nájezdech.
V desáté sérii propálil Bartošáka a když na druhé straně selhal Ondřej Roman, Sparta slavila třetí vítězství za sebou (4:3 sn). „Doufám, že na této vlně pojedeme co nejdéle,“ přeje si bývalý juniorský reprezentant.
Na gól jste čekal od 29. září, kdy jste se trefil proti Liberci. Jak se dlouhá prodleva snášela?
Určitě to nebylo příjemné. Začátek sezony jsem měl dobrý, jenže pak přišel útlum, navíc jsem měl drobné zranění. Tak nějak jsem vypadl z rytmu. Doufal jsem, že už konečně někdy gól přijde. Dokonce jsem v kabině vtipkoval, že do konce sezony se prostě už netrefím. Jsem rád, že to dnes vyšlo. A hned dvakrát.
Pomohl jste ukončit i jinou trudnou statistiku - po sedmi prohrách Sparta porazila Vítkovice. Mysleli jste na nepříznivou bilanci?
Řekli jsme si, že už je třeba ji utnout. Je to nepříjemné, když máte s nějakým týmem takhle špatnou bilanci. Jsem rád, že jsme to konečně prolomili. Dnes přišlo perfektní publikum a chtěli jsme to před ním urvat za každou cenu. Zasloužili jsme si vyhrát, bojovali jsme a právem jsme získali dva body.
O vítězství Sparty jste rozhodl proměněným nájezdem. Věděl jste dopředu, co na Bartošáka zkusíte?
Táta mi odmalička říkal, ať střílím nad lapačku, protože tam mají brankáři slabinu. Já jsem to pak pozměnil a střílím pod ní, nebo alespoň se o to snažím. Většina praváků dělá bekhendovou kličku, tu já ale neumím, tak střílím. Když jsem jel, byl jsem rozhodnutý, co udělám. Vystřelil jsem tam, i když jsem žádné místo neviděl, a naštěstí to tam padlo.
Jel jste až v desáté sérii. Čekal jste, že na vás ještě dojde řada?
Nejsem žádný nájezdový specialista, takže jsem ani nepředvídal, že bych jel. Věděl jsem, že když to bude delší, tak by mohla moje šance přijít. Když začínaly nájezdy, tak jsem si říkal, že bych jel a věřil si. Když odjelo pět našich hráčů, tak jsem pokukoval po trenérovi, jestli náhodou už nepřišel můj čas. Lukáš Pech pak zařval, ať mě tam dají. Byl jsem rád, skočil jsem na led a naštěstí jsem nájezd proměnil.
Vyhráli jste potřetí za sebou, porazili těžkého soupeře. Je to pro mužstvo podstatný impuls do dalších bojů?
Vítězství je pro nás důležité. Každý zápas má pro nás význam, každý bod se hodí, protože naše situace není jednoduchá. Domácí vítězství před tolika diváky je super. Jsem rád, že jsme udělali takovou vítěznou minisérii, a doufám, že ji natáhneme. Zápasy jdou rychle za sebou a když se vyhrává, je to paráda. Máte to v hlavách, věříte si. Doufám, že nás to zvedne a pojedeme na té vítězné vlně co nejdéle.
