„Je pěkné, že ve finále vedeme, ale furt se hraje na čtyři vítězné zápasy. Pořád je to strašně daleká cesta,“ upozornil David Cienciala.
Jak se to vaše sólo zrodilo?
Skákal jsem na led ze střídačky. Za naší brankou byl odražený puk. Koukli jsme na sebe s Musou (Musilem), protože jsme k němu měli asi stejně daleko, ale byl už trošku unavený, tak jsem si kotouč vzal, nabral rychlost a říkal si, že by to mohlo vyjít. Podařilo se mi projet a pak jsem do puku plácl a spadlo to tam.
Přesto, byl to krásný gól přes celé hřiště...
No.... gól jako gól. Těší mě, že jsem týmu pomohl a nastartovali jsme se k obratu.
Stačil jste vnímat, kolem kolika protivníků jste se prohnal?
Nestačil... Byli asi tři. Myslím.
Čtyři.
Tak čtyři (usmál se).
Zakončení bekhendem jste plánoval?
Uvažoval jsem, že si puk potáhnu ještě do forhendu, ale byl tam hráč, tak jsem do toho prásknul na bližší tyč. Ještě že mi puk sjel, protože brankáři skočil přes beton.
Co se vám v tu chvíli honilo hlavou?
Radost, radost, radost. Že je to jedna ku jedné, že jsme zase blíž a můžeme dál hrát.
Ve finálové sérii to byl první třinecký gól při plném počtu hráčů na ledě. Co vy na to?
To je docela jedno, jestli ho dáme z přesilovky nebo pět na pět. Jsme rádi, že si přesilovkou pomůžeme. Důležité je, že nás nastartoval.
Co říkáte tomu, že jste dnes byl v sestavě uvedený až jako třináctý útočník?
Byl jsem sice psaný jako třináctý útočník, ale s klukama víme, že se budeme na ledě točit, že nás tam trenér vždycky nějak dá. Připravujeme se všichni jako na normální zápas.
V první třetině jste soupeře přestříleli, a přesto jste ji prohráli. Čím to bylo?
Někdy to tak bývá. My se musíme držet hry, kterou umíme, hrát, co máme. Ale trpělivě. Nemůže nás složit jeden gól, který nám dají. Od první třetiny jsme si ale za výhrou šli.
Co se dá od Liberce čekat ve čtvrtém duelu?
U nich jsme je také v prvním zápase přehrávali a druhý byl o něčem úplně jiném. Bude to nový den, zase to bude boj. Finále je o tom, kdo tam dá víc bojovnosti a bude plnit pokyny, co si řekneme v šatně. Je to i dost o štěstí. Finále je už i vabank.
A také spousta provokací, jako dnes v samém závěru, kdy rozhodčí měli co dělat, aby některé hráče od sebe oddělili.
To je finále, dá se čekat, že se budeme provokovat a dělat takové věci. Jsme na to připraveni.
