Radost mu ovšem zkazil fakt, že jeho zásah jen zmírnil porážku Chomutova, Piráti padli 3:4 po samostatných nájezdech.
„V Liberci jsme měli role dané, přesto samozřejmě každého hokejistu gól zvedne a spadne z něj napětí. Kdybych nedal branku celou sezonu, byl bych zklamaný,“ přiznává třicetiletý, takřka dvoumetrový obr.
Proč se vám v Liberci letos tolik nedařilo?
Měl jsem nějaká zranění, potkala mě tři, s jedním jsem přicházel i do Chomutova. Říkal jsem trenérovi Růžičkovi, jestli vůbec ví o mém zdravotním stavu, on říkal, že ví o mém problému, ale i o tom, že to zlomené nemám. Měl jsem potíže s nohou. Doktoři mi říkali, že to je snad vůbec nejhorší část na noze, místo, kde jsou šlachy. Hrozně mě to v brusli bolelo, v Liberci jsem s tím nemohl nastupovat. U Pirátů jsem ze začátku jen lehce trénoval, teď už se cítím dobře před sérií tří velmi důležitých zápasů, které chceme všechny vyhrát.
Vysvětlili vám v Liberci, pro vás posílají do Chomutova?
Kluby se takhle dohodly, je to věc, která se v hokeji stává, je to na denním pořádku. Já beru změnu pozitivně, je tady výborná parta kluků. Mrzí mě jen, že jsme hned při mém prvním startu za Chomutov v Plzni nedotáhli zápas do vítězného konce, i když jsme vedli 4:1. A doma s Litvínovem to bylo podobné. Jinak jsem tady nadmíru spokojený.
I proto, že jste hned ve druhém zápase skóroval?
Určitě je dobré, když se vám v novém angažmá podaří takhle dát branku, člověka to psychicky zvedne. Jen škoda, že jsme ten zápas nakonec prohráli.
Vaše postava vás předurčuje k tomu, abyste sváděl ostré souboje před brankou, má to být vaše role i v Chomutově?
Rozhodně. Chybí teď navíc zraněný Marek Tomica, tak se mám snažit převzít jeho roli.
Jak moc to před brankou bolí?
Určitě to tam není příjemné, ale jak říká jeden z mých bývalých spoluhráčů: Musíš si stoupnout do kanceláře a tam udělat svoji práci. Před brankou je moje kancelář. Stojím tam, aby brankář neviděl a padaly z toho góly.
A co na to brankáři?
Dneska jsou gólmani různě trénovaní a jsou naučení, že nějakým způsobem vykukují. Nebo v pravou chvíli puk vidí. Když před ním stojíte, nemůžete kontrolovat, kde kouká na puk, přesto to je pro něj nepříjemné. Samozřejmě je tam prostor i na nějaké škádlení, hráče to trošku dostane do zápasu. Občas to tam musí být, za to se na mě nikdo nesmí zlobit.
Kterého z extraligových brankář vytáčíte nejraději?
Spíš si vyměňuju poznámky se soupeřovými obránci. Co se brankářů týká, tak třeba vítkovického Bartošáka jsem zkoušel nějakým způsobem rozhodit. Tuhle sezonu má fakt výbornou. A co jsem mu říkal? To není pro mikrofony, ale je to vždy sportovní. (smích)
Do konce základní části extraligy zbývají tři kola a Chomutov je v těžké situaci. Urvete ještě předkolo play-off?
Uděláme maximum, abychom v předkole nechyběli. Mně končí po sezoně smlouva, hraju svým způsobem o příští angažmá. A play-out je soutěž, kterou nikdo hrát nechce. Myslím, že jsem hráč do play-off, dokážu v něm ještě svůj výkon upgradovat a moc by mě mrzelo, kdybych si ho letos nezahrál.
