Pardubice jsou jedním z mála klubů, který v letošním roce zaplatil daně. Podle výroční zprávy klubu se pět let ze šesti pohybují v zisku, kterým ale dosud umořovaly předchozí ztráty.
"Jsme pod kuratelou města, nemůžeme si dovolit nezdravé hospodaření," říká manažer Zbyněk Kusý.
Ne všude je ale situace stejná. Platby se zpožďují, některé kluby dlužily hráčům na výplatách, jinde musely proplatit velké bonusy za úspěch v play-off.
Jaké jsou vlastně rozpočty jednotlivých českých klubů? Pohybují se v rozmezí padesáti až sto osmdesáti milionů korun za sezonu. Nejbohatší je Sparta, po ní Pardubice a Slavia. Tomu odpovídá i počet zvučných jmen v kádru. Na druhé straně stupnice je Vsetín a nováček z Kladna.
"Rozpočet je noční můrou každého manažera," říká Kusý. Rozvaha na příští sezonu se připravuje zhruba dva měsíce, výsledkem bývá i stopadesátistránková kniha. "Dostanou se tam takové věci jako kávové lžičky. Každá ponožka musí být zaúčtovaná," tvrdí pardubický manažer.
Generální partner nebo zlatí sponzoří?
Příjmy do rozpočtu plynou z množství složek. V NHL je základem zisk ze vstupného, které ale v Česku pokryje maximálně 15 procent. Kluby mohou získat peníze z prodeje hráčů, tahle položka ale není garantovaná.
"Každý rok potřebujeme prodat alespoň jednoho hokejistu do NHL," říká českobudějovický manažer Jaroslav Pařízek. Zatím se mu to daří, letos putoval do Chicaga obránce Michal Barinka, v záloze je šestka draftu Milan Michálek.
Víc jak ze dvou třetin jsou ale kluby závislé na příjmech od sponzorů. Partnerů bývá obvykle široká škála, někde i víc než 250 firem. Politika vedení jde v závislosti na možnostech a preferencích obvykle dvěma různými cestami.
První z nich je generální partnerství. Tým získá klíčového sponzora, který zajistí přes padesát procent rozpočtu. Takový partner obvykle zabezpečí klub smlouvou na několik let, přináší stabilitu. Na zmiňované struktuře stojí třeba Třinec nebo Litvínov.
"Jenže když potom firma od spolupráce odstoupí, mohou nastat existenční problémy," říká Jech. Jeho Liberec se vydal jinou cestou.
|
Rozpočty klubů (jedná se o přibližné částky zveřejněné kluby nebo podle kvalifikovaných zákulisních odhadů - jde o celkový rozpočet, nejen na A mužstvo) |
|
Sparta: 180 milionů, hvězdy: Šimíček, Ujčík, Broš, Kratěna, Richter, Marek, Bříza, Ton, L. Procházka. |
Stabilitě v klubu napomáhá podstanou měrou i vlastnický podíl města. To většinou přispívá do rozpočtu určitou částkou na mládež, která ale sotva přesahuje desetinu roční rozvahy.
Účast města je spíš jakousi záštitou, garantuje, že extraliga se "neodstěhuje" a přiláká sponzory, kteří se ve V.I.P. prostorách stadionů snaží budovat vazby na zastupitele. "Někdy pak mohou mít jednodušší pozici třeba i při zadávání veřejných zakázek," řekl jeden z bývalých marketingových pracovníků.
Město ale zároveň často vlastní zimní stadion a inkasuje za jeho pronájem pro potřeby prvního mužstva. "A to není zanedbatelná částka," říká Pařízek, jehož tým působí v renovované Budvar Areně, možná nejmodernější hale v republice.
Velké posily a regionální omezení
Ne vždy míří navrátilci z NHL nebo z Evropy do klubů, z nichž do ciziny odešly. Jak to, že například Slavia je tak úspěšná v dodatečném získávání velkých posil? Proč se Litvínovu nedaří přilákat zpět své hvězdné odchovance?
Třeba loni se Slavii povedlo navýšit celkový rozpočet klubu díky příchodu zkušenějších posil o třináct milionů korun. Velkou roli v tom sehrál kouč a manažer Růžička. Tím, že nalákal do Edenu špičkového obránce Kučeru, přihodili sponzoři víc peněz. "Přestupy peníze přivábily," uvedl prezident klubu Tvrdý.
V současnosti shání dodatečné peníze na Jiřího Šlégra dva severočeské kluby: Liberec a Litvínov, který ovšem v minulosti už několikrát neuspěl a bývá kritizován za neschopnost přivést vlastní slavné odchovance zpět domů.
Jednoho z nich, Vladimíra Růžičku, údajně při jeho někdejším návratu do Česka přetáhla Slavia tím, že mu postavila dům v Praze-Hrnčířích. Budoucí zisk plynoucí z jeho přítomnosti byl pak pro Slavii nevyčíslitelný, vyvrcholil letošním mistrovským titulem, prvním v historii klubu. Dalším příkladem byl litvínovský odchovanec Beránek, současný kapitán vršovického týmu.
"Na podobné hráče je potřeba najít dodatečné prostředky, žádnou rezervu si pro tyto případy kluby nenechávají," říká Jech. Ten nyní oslovil partnery klubu, zda by podpořili příchod Šlégra do Liberce. "Je možné domluvit se cestou osobního sponzoringu, nebo klasicky na navýšení klubového rozpočtu. Pro firmu je takové jméno výborný způsob zviditelnění."
Ne v každém regionu ale mají podobné možnosti, třeba právě Litvínov je hodně závislý na příjmech od hlavního sponzora a velký prostor pro další manévrování nemá. "Manažer se může snažit jak chce, v tom regionu jiné větší firmy prostě nejsou," říkají zasvěcení. V tomto ohledu má výhodu Praha, kde kluby inkasují od sponzorů dohromady skoro 300 milionů korun.
Většinou platí, že na první tým jde asi polovina výdajů. To je další nevýhoda oproti NHL, kde si nevychovávají vlastní mládež. Což bývá v extraligových klubech nemalá položka. Třeba v Pardubicích měli svého času pět trenérů brankařů, Třinec zase skupuje talentované dorostence a vychovává z nich budoucí hvězdy typu Havláta nebo Marka. Úspěšnou líheň má Kladno, Slavia, Vsetín...
Kdyby se sestavila tabulka podle výdajů klubů, do play-off by se nejspíš dostaly Sparta, Pardubice, Slavia, Zlín, Vítkovice, Plzeň, Znojmo a Třinec nebo Liberec. Podobně jako v NHL, kde letošní Stanley Cup získalo ne úplně nejbohatší New Jersey, se ale od výše rozpočtu ambice i výsledky jednotlivých týmů liší. Liberec hovoří o semifinále, "chudý" Vsetín se na jaře dostal do play-off, bohatší soused ze Zlína skončil až třináctý.
Jakou roli bude hrát finanční síla klubu v příští sezoně?
