"Přitom jsem o gólech nepřemýšlel, nechtěl jsem ani nahrazovat hráče, kteří odešli a patřili k nejlepším v lize. Chtěl jsem jen pomoci Spartě.“
A daří se vám to velmi dobře. Vyžíváte se v roli hráče, který rozhoduje zápasy?
Mám radost, když se to povede. Ale je jedno, jestli to zařídí Petr nebo Karel. Jsem rád, že mi to jde, ale je potřeba zůstat při zemi.
Cítíte však někdy sílu svého jména? Třeba že si vás soupeři víc hlídají?
Trošku jo, ale to se odvíjí od výkonů. Jméno funguje tak první dva zápasy. Bez výkonů dál nikoho zajímat nebude.
Nechtěl byste se někdy jmenovat spíš Karel Novák a opět zapadnout v davu?
To asi ne.
Takže si raději užíváte pozornosti za to, čeho jste dosáhl.
Určitě. Na tom není nic špatného.
Kde vůbec ještě berete motivaci? Místo moderních arén NHL objíždíte české stadiony,mnohdy zastaralé.
Ale atmosféra je tady vynikající. V zámoří jsou až na Pittsburgh krásné nové haly, ale to není všechno. Jsem rád, že motivaci pořád mám, jinak bych přestal hrát hokej. Pořád chci vyhrávat, a to mě žene dopředu.
Navíc se Spartě zatím daří.
A to mě baví úplně nejvíc. Když se vyhrává, je mezi zápasy kouzelná pohoda. Jasně, nebudeme pořád vyhrávat, ale s přístupem, co máme, většinu zápasů vyhrajeme.
Patříte i vy v kabině mezi baviče?
Těch máme dost. Každý druhý třetí den máme svačinky, pouštíme si filmy, kecáme. Je radost přijít na trénink.
Když se zkušení hráči vracejí, často říkají, že si jdou dokázat, že na tu či onu soutěž mají. Vy dokazujete, že máte i na víc. Nemyslíte na NHL?
Tyhle dveře jsem ještě nezavřel, ale teď nad tím nepřemýšlím. Jak jsem říkal: spíš to bude moje poslední sezona a po ní uvidím, jak se budu cítit, jestli zase najdu motivaci na další. A když ji najdu, budu hrát dál. Jestli to bude tady nebo v NHL nebo někde jinde, není teď aktuální.
A co reprezentace? Kvůli tomu, že jste na olympiádě hrál za Kanadu, nemůžete za Česko na hry ani mistrovství světa. Ale pokud by s vaším startem souhlasily ostatní reprezentace, prý byste mohl hrát na Euro Hockey Tour. Chtělo by se vám třeba před Vánocemi do Moskvy?
Kdyby trenéři přišli, že mají zájem, je to do určité míry pocta si za nároďák zahrát. Ale vzhledem k mému věku asi budou radši zkoušet mladší hráče, kteří mohou hrát deset patnáct let, a ne hokejistu, který může odehrát pár zápasů. I když v české reprezentaci mám co napravovat (Nedvěd byl u propadáku při Světovém poháru v roce 1996).
Do Česka jste se těšil na jiný styl hokeje než v NHL. Zjevně vám vyhovuje.
Hokej je tu techničtější. Měl jsem trochu strach, jak to tady zvládnu. V NHL jsem už věděl, kde mám být, jak hrát, jak naložit se silami v zápase. Tady se to člověk trochu učí znovu. Jistě, pořád na led hodíte kramflek a hrajete hokej, ale je to jiný styl, znovu musím hledat místa na ledě. Ale zatím je to v pohodě a hokej mě baví víc než v NHL.
Však to proti Pardubicím vypadalo, že ve druhé půlce nenahrajete jinak než parádičkou.
Pokaždé nemůžete přihrát forhendem. Bekhend je pro soupeře někdy překvapivější. Ne že bych se v tom vyžíval, ale nedělá mi to problémy. A za stavu 3:0, 4:0 jsme si mohli s pukem trochu zahrát. Hrajeme pro diváky, atmosféra je vynikající. Jsme rádi, když jim takhle můžeme vrátit.
A další plus pro vaši pohodu: v týmu hrajete s bratrem Jaroslavem.
Že si budu moct s bráchou zahrát v jednom mančaftu, pro mě bylo obrovské lákadlo. Protože hrál v Koreji, nebyl jsem si jistý, jak mu to půjde. Ale klobouk dolů, zatím hraje super hokej.
Už jste oslavili narození jeho syna?
Ne, na to není čas. Šli jsme na večeři, dali jsme si pivo. Že bychom oslavovali do ranních hodin, to ne.
Ale život v Praze si užíváte?
Rád chodím do kina. Občas si zajdu ven. Musíte se odreagovat, jen musíte vědět kdy. Když si dvakrát za měsíc zahrajete golf, je to vynikající.
Kolik filmů zvládnete?
Buď si je pouštím doma, nebo chodím ven. Každý druhý den.
Tak často nové filmy ani nejsou.
Proto nemůžu říct, že chodím každý druhý den do kina. To bych během týdne viděl všechno.
Říkáte, že peníze pro vás znamenají svobodu. Jste svobodný i v Praze?
Naprosto, zatím jsem si nikam do ciziny nezaletěl. Peníze vám nekoupí úsměv na rtech a spoustu dalších věcí, ale svobodu mi dávají. Ani ne tak přes sezonu, ale po ní.
 Sparťanský hokejista Petr Nedvěd se raduje z gólu, který dal v extraligovém utkání proti Pardubicím. |
