"Přesilovky jsou naše slabost, prostě se nám v nich nedaří,“ řekl znojemský obránce Radim Bičánek. Znojmo si na Plzeň věřilo. Už před zápasem si hráči společně sedli, vyříkali si poslední nezdary a doufali, že je výhra z mizérie vytáhne nahoru. Jenže marně.
Hvězdy Eliáš s Havlátem toužili po omluvě, jejich úterní podrážděné vystoupení vyvolalo velké ohlasy. "Věřte, chtějí ukázat, že hokej hrát umí," uvedl znojemský trenér Leoš Zajíc.
V pátek to dokázali, během prvních střídání vlétli na led, předvedli svou sílu i techniku. "Hráli dobře, jen chyběly branky,“ řekl Zajíc.
Eliášem s Havlátem pak pokračovali v „omluvném“ výkonu i ve druhé třetině. Drali se dopředu, s lehkostí přehrávali soky, byť s minimální efektem. Branky se dočkal až Havlát. A byl to gól pro něho hodně symbolický: Poté, co mu vypršel dvouminutový trest za hrubost, vydal se s pukem mezi kruhy a přesným švihem zavěsil.
Hala zaburácela a Havlát si užíval velkého aplausu. Nikoli naposled. Na konci třetiny se společně se svým kamarádem znovu ukázal jako pravý vůdce. Při přesilovce pět na tři poslal trenér na led právě tyto dva forvardy.
A byl to od něj dobrý tah - místo aby se Znojmo ocitlo pod drtivým tlakem, děl se opak. Oba kudrnáči plzeňské „komando“ nepustili za půlku. "Ukázali velkou sílu," věděl Zajíc. V závěrečném dějství pak jejich jiskra pohasla, stejně jako tým se trápili a nakonec se stali hvězdami se smutnou tváří.
