Byla to pro vás velká změna nastoupit v obraně?
Ani ne, protože do mladšího dorostu jsem hrál obránce. Takže jsem to jen v hlavě trošku oprášil. Největší strach jsem měl z nájezdů jeden na jednoho. Moc jich naštěstí nebylo. Mladí kluci vepředu hodně lítali, takže jsme většinu času stráveného na ledě odehráli v útočné třetině.
I vy jste se několikrát vydal na ofenzivní výlet a dostal jste se i do šancí...
Já jsem ani moc nepočítal s tím, že bych se dostal do šancí. V první třetině jsem měl vyloženě strach se vydat dopředu, protože jsem nevěděl, co to udělá v obraně. Od druhé třetiny jsem si párkrát nějaký výlet dovolil. Bylo to ale jenom díky tomu, že všichni tři kluci dokáží zaskočit v obraně, což je perfektní. Pak už jsme si vyhověli a já jsem si mohl zaútočit. A že to tam nespadlo? Bylo v tom trochu smůly, jednou zůstal puk na tyči. A když to Petr Koukal dorážel, tak znovu trefil tyč. Je ale důležité, že jsme vyhráli.
Téměř dva roky jste se Spartou neprohráli. Dodávala úspěšná vzájemná bilance před zápasem větší sebedůvěru?
Málokdo si na to vzpomněl. Já tedy určitě ne. Sparta je pojem v extralize, ať se jí daří nebo ne. Pořád je to kvalitní mužstvo. Vůbec se nedá koukat na to, jak dlouho kdo vyhrává. Zápas se prostě musí odehrát na sto procent. I když dneska to byl spíše přátelský zápas. Na utkání se Spartou tam bylo málo kontaktů. Přišlo mi to jako „předplayoffovský odvar", jako by se mužstva hlídala, aby se jim před play off nic nestalo. I když samozřejmě jsme chtěli vyhrát my i oni, ale nebylo to stoprocentní.
Přesto určité stopy blížícího se play off byly znát. Třeba pozorné obrany obou týmů. Berete kvalitní defenzívní hru jako základ úspěchu proti Spartě?
Určitě, protože jsme Spartu nepustili do jejího obvyklého počtu šancí. Co měli, to Adam Svoboda perfektně vychytal. Obrana byla velice důležitá, ale to platí o každém utkání. Ať přijede Sparta, Havířov nebo Vsetín.
Ve druhém utkání po sobě jste si však vyzkoušeli, jaké to je dostat rychlý gól a od úvodní minuty prohrávat...
Už jsme si trošku zvykli na to, že začínáme, dáme soupeři náskok, aby měl chuť hrát a lidi se měli na co koukat. Potom vyrovnáme, přidáme další gól a pak už je konec (smích).
