Pětatřicetiletý mazák, který v extralize nastřádal 686 startů a 443 bodů, si chtěl při vybírání angažmá nechat ještě týden na rozmyšlenou. „Náznaky byly, ale jen na hostovačky. Když nebude nic jiného, dohraju sezonu tady,“ myslel na rodný Most, který působí v první lize.
Námluvy se Slavií však vyšly a Divíšek si lebedí: „Je hezké vrátit se do míst, kde jsem vyrůstal. Už se nemůžu dočkat prvního zápasu.“ V Praze si od něj hodně slibují. „Hledali jsme zkušeného hráče, který bude řídit druhou přesilovkovou formaci, a šikovného centra na buly, protože tam máme zatím rezervy,“ vysvětloval v tiskové zprávě Slavie trenér Ladislav Lubina.
O jepičí plzeňské štaci už se Divíšek moc bavit nehodlá. „Nechci to rozebírat,“ mávne rukou, ale pak přece řekne: „Klukům držím palce. Snažili se, ale nešlo to. Přišel jsem v blbém období. První dva tři zápasy ještě dobré, pak se všechno úplně zhroutilo. Ačkoli je to klišé, když pak člověk chce, všechno jde do... pryč.“
V osmi zápasech Divíšek přispěl třemi góly a jednou asistencí. „Odehrál jsem si svoje, co jsem měl. Nebyla to žádná zkouška, měsíční hostování prostě skončilo a jsem zpátky. Proč tam nejsem dál, není otázka na mě,“ vykládá Divíšek. „My se ani dál nedomlouvali. Po pátém zápase jsem cítil, že asi nebude zájem. S nikým jsem nemluvil, zabalil jsem se a jel jsem domů.“
Propad plzeňských indiánů odnesl kouč Razým. „Z Plzně jsem před změnou trenéra vypadl a v Mostě jsem paradoxně k novým koučům přišel taky,“ usmál se Divíšek; Most angažoval nové asistenty Machuldu a Bednaříka.
V létě se urostlý centr dohodl s Mostem, když nesehnal angažmá v extralize. „Hokej mám rád, nejsem tady kvůli penězům. Jsem tu spokojený, nic mi nechybí. Kluci ve vedení mi vyšli vstříc, jednání je korektní a na úrovni,“ pochvaluje si. „Samozřejmě přechod z extraligy do první ligy je znát, i když taky není snadná. Ale není tak vyspělá.“ Teď ještě znovu dostal šanci ukázat se v elitní soutěži.