Deset dní trénuje na ledě, z toho pět dní naplno. "Tříslo už nebolí," hlásí Petr Franěk, kterého dnes uvidí fanoušci poprvé ve slávistickém dresu.
V neděli s Karlovými Vary hrát nemohl, protože přišel právě z tohoto klubu a jeho setrvání na tribuně ve vzájemném zápase bylo součástí dohody manažerů. A tak jej čeká hektický start, prověří jej Sparta.
"Nervózní? To určitě nejsem. Prostě buď vyhrajeme, remizujeme nebo prohrajeme. Je to jen sport," pokrčil flegmaticky rameny po ranním rozbruslení. "A jestli mi Sparta jako soupeř sedí, nebo ne, to si nechám pro sebe."
Zkušený gólman už má něco za sebou. Chytal v Americe a v Německu a jako třetí brankář získal i zlatou medaili z Vídně v roce 1996.
Letos ovšem neprožívá moc dobrou sezonu. V Karlových Varech se brzy zranil, pak se hnal na led předčasně a zranění třísel si obnovil. Teď už by se něco podobného opakovat nemělo. "Třísla jsou úplně v pohodě," ujišťuje.
V týmu mistra už se pomalu zabydluje, i když do Prahy stále dojíždí z Litvínova. Jen noc před zápasem zůstal v metropoli, kde přespal v hotelu.
"Ve Slavii mají kluci větší chuť," porovnává poměry v Karlových Varech a v týmu mistra. "Tréninky v Edenu jsou intenzivní, ale kratší. Hráči netráví na stadionu tolik času, jako ve Varech. Tam bylo hodně posilování, rotoped... Na to se ve Slavii neklade přehnaný důraz," libuje si.
Pokud by se Fraňkovi vyvedl zbytek extraligové sezony, mohl by pomýšlet i na reprezentaci. Říká se, že ze Slavie je do národního týmu hodně blízko. "Bylo by to jen plus, něco navíc. Na to ale teď nemyslím. Hlavně, aby se mi dařilo v lize a abych byl v pořádku zdravotně," přeje si osmadvacetiletý gólman.
Jak dopadne v ostré slávistické premiéře?
