V posledních dvou utkáních svými dělovkami nastřílel tři branky a pomohl Olomouci k výhrám nad Chomutovem 5:2 a Plzní 5:0. „Konečně mám trochu štěstíčka, že mi to tam padá,“ oddechl si spokojeně Škůrek.
Ve čtyřiadvaceti letech má šanci se letos stát pro svůj tým důležitým hráčem. Jako by v něm kohouti našli chybějící dílek do své přesilovky. V minulých sezonách byla hra v početní výhodě jednou z nejpalčivějších slabin Hanáků. V sezoně 2015/16 měli úspěšnost využití přesilovek jen 11,6 procenta, nejméně z celé soutěže. „Na tréninku se jim pořád věnujeme,“ dokola odrážel opakující se dotazy na zlepšení trenér Zdeněk Venera.
Už loni se to projevilo, procento úspěšnosti vzrostlo na sedmnáct, což znamenalo sedmé místo v lize. A po šestnácti letošních kolech je Olomouc v přesilovkách třetí, když gólem skončí praktický každý pátý faul soupeře (19,7 %). Svůj díl na tom má právě Škůrek, jenž tři ze svých čtyř branek vstřelil při početní výhodě. Nikdo z obránců extraligy aktuálně nemá lepší bilanci.
Právě takového hráče kohouti potřebovali ke kapitánu Vyrůbalíkovi, který byl loni v týmu jediný, kdo při přesilovkách znamenal pro soupeře trvalé nebezpečí na modré čáře. O to snazší ho bylo bránit. Teď má k sobě, zdá se, konečně dalšího snipera. „David má ránu, a když to trefí, těžko se to gólmanovi chytá,“ souhlasí Venera. „Ale musí to trefit přesně, což se mu teď daří. Ze začátku střílel hodně, ale málo to trefoval,“ připomíná.
Škůrek se postavil na brusle poprvé na olomouckém stadionu už ve třech letech a s výjimkou několika krátkých hostování zde zatím strávil celý svůj hokejový život. Jeho kariéra kopíruje vzestup hokeje v Olomouci v posledních letech. Naskočil do první baráže na jaře 2014, a když si ji o rok později zopakovali i s radostným koncem, už dokázal ve dvanácti vypjatých bitvách přispět k postupu pěti body. To mu bylo dvaadvacet let.
Od té doby jeho výkony dál pomalu rostou. I když kvůli své postavě nikdy nebude vynikat rychlostí, dohání to lepším čtením hry a snaží se přesvědčit, že umí být platný i před brankou soupeře, a hledá, jak svou střelbu vylepšit. „Trénuje to, pracuje na tom a už mu to teď občas padne. Je strašně důležité, když si pomůžeme přesilovkou. Mužstvo to vždycky pokropí živou vodou,“ cení si Venera.
Po šestnácti kolech má obrovitý obránce čtyři góly, čímž se vyrovnal své bilanci za celou základní část loni a před dvěma lety. Letos se tedy chystá svá maxima posunout. „Snažíme se, abych zakončoval na modré, ale určitě to není základ. Střílíme všichni beci, ať už ránu, nebo nahození, ať se o to útočníci poperou,“ připomíná Škůrek a pochvaluje si spolupráci se zkušeným parťákem Martinem Vyrůbalíkem, který mu připravuje pozice. „Trénujeme to spolu a konečně se to v posledních zápasech zlomilo. Konečně mám trochu štěstíčka, že mi to padá. Hodně jsem toho zahodil, tak doufám, že se to teď otočilo a budeme v tom pokračovat,“ přeje si Škůrek.
Proti Chomutovu otevřel bombou skóre už po 33 sekundách, když mu zpoza branky nahrál právě Vyrůbalík. „Gól při prvním střídání jsem ještě nedal,“ usmíval se. S Plzní také otevíral skóre, příklepem pod břevno využil dvojnásobnou přesilovku a v závěru ještě zvyšoval na 5:0, když si klepnutím hokejkou řekl o přihrávku a znovu pod víko propálil brankáře Svobodu.
„Když jde tvrdá rána nahoru, je to pro gólmana těžké chytit,“ říká svůj recept, díky němuž Mora znovu uvěřila na kouzlo domácí haly. „Konečně jsme to doma prolomili. Určitě nás to teď nakopne, že jsme ze tří zápasů získali devět bodů, bude nějaká pohoda,“ věří před dnešním zápasem v Liberci (18.00).
