Rusové rozjíždějí svou vlastní NHL

Plzeň - Už to nemusí dlouho trvat. Třeba jen pár sezon. Hokejisté českého klubu, například Slavie nebo Liberce, slaví na stadionu někde uprostřed Sibiře jako pominutí. Stříkají po sobě šampaňským. Právě totiž vyhráli soutěž zvanou Gagarinův pohár. Evropskou obdobu a konkurenci NHL, Stanley Cupu.

Brankář Slovanu Sasu Hovi a jeho spoluhráč Jan Srdínko (uprostřed) s Marcelem Šimurdou z Košic. | foto: ČTK

Ligu, která v Rusku poprvé začne tento podzim. A která se chce v blízké budoucnosti doplnit o kluby mimo bývalý Sovětský svaz, třeba i o české výběry. „Ano, máme o ně maximální zájem,“ prohlašuje Alexandr Medveděv, šéf bohaté firmy Gazprom Export, která ligu zakládá.

„Jsme přesvědčeni, že se nám podaří najít cestu, aby i kluby z Česka hrály naši ligu. Viděl bych to v horizontu tří čtyř let.“

Je to úlet? Utopie? Takhle přímo to nenazývá nikdo z vedení českého hokeje. „Není to špatná myšlenka,“ tvrdí jeho šéf Vratislav Kulhánek. Pardubický manažer Zbyněk Kusý dodává: „Máme zatím jen základní informace. Netvrdím, že to, co někdo přinese jako vizi, se nemůže stát skutečností. Hokej potřebuje vize. Je to každopádně projekt, který, má seriózní zázemí, pokud o něm mluví lidé typu pana Medveděva.“

Kusý byl včera přítomen jednání mezinárodní federace IIHF, na kterém Rusové svůj projekt předkládali. Jejich Kontinentální liga s následným Gagarinovým pohárem nahradí od nové sezony současnou ruskou Superligu. Bude mít 24 týmů ve čtyřech divizích, 21 z Ruska, zbylé z Kazachstánu, Běloruska, Lotyšska. Má za účel zastavit úprk ruských hráčů do NHL. Být slavné zámořské lize zdatnou konkurencí.

„Rusko je země s obrovskou budoucností a netušenými zdroji všeho směru,“ vysvětluje Kusý. „Vždyť jisté týmy ruské superligy měly rozpočty, které v některých případech kopírovaly rozpočty klubů NHL.“ Už před časem vyšlo najevo, že se o ligu zajímaly kluby jako německý Eisbären Berlín, švédský Färjestad nebo finský Jokerit Helsinky.

Medveděv přiznává, že dosud s nikým z nich nejednal. Pro přijetí do ligy má nastaveny stejné podmínky jak pro zájemce z Ruska, tak odjinud: 1. Klub musí mít stadion alespoň pro 5 500 diváků. 2. Na jeho stadionu musí být vhodné podmínky pro televizní přenosy. 3. Klub musí přijmout pravidla a etický kodex ligy. 4. Minimální částkou vydanou ročně na platy hráčů je deset milionů dolarů.

„To je astronomické číslo,“ uznává Kusý. „V tuhle chvíli nemáme na stole žádné konkrétní rozpočty, podobu soutěže, nákladů a ani přispívání od těch, kteří tuhle soutěž zřizují. Až tyhle neznámé budou proměněny v cifry, pak se dá říct, jestli na to někdo dosáhne, nebo ne.“

Pokud se to některému z českých klubů podaří, co pak bude s extraligou? Stane se záložní ligou? Zanikne? „Nebojte. To určitě ne,“ uklidňuje Kulhánek. „Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Třeba se jako první utrhnou Finové. Nebo Švédové. Ponecháme to vývoji.“

. Šéf svazu: Není to špatná myšlenka

Můžete se tomu smát. Ale ani šéf českého hokeje Vratislav Kulhánek neřekl, že je ruská vize o evropské supersoutěži s kluby z Česka vyložený nesmysl. „Není to špatná myšlenka. Je zajímavá. O podmínkách ovšem zatím není moc známo,“ uvedl Kulhánek.

Takže je to reálný projekt?
Spočítejte si, kolik českých hráčů je v NHL. Klidně bychom z nich mohli postavit několik mančaftů, kteří by tu ligu mohli hrát. Je to ale složité. Jen na platy musí mít klub minimálně 10 milionů dolarů. Takže v rámci provozu klubu bychom se mohli bavit o částkách od dvaceti milionů dolarů. A ty nejbohatší kluby u nás mají rozpočty kolem 150 milionů korun. Tedy polovinu.

Už víte, zda o to mají extraligové kluby zájem?
Pořád není dost informací. Nepanuje zatím mimořádné nadšení.

Chodili by fanoušci řekněme Sparty stejně na Ufu jako na Pardubice?
Záleží na tom, jací by tam hráli hokejisté. Třeba by do těchto klubů začali přecházet hráči z NHL.

Znamenalo by to konec extraligy?
To ne. Tohle by nesměla být žádná nadstavba. Nedovedu si to představit. Jako předobraz beru fotbal a ten nic takového nemá. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Třeba se jako první utrhnou Finové. Nebo Švédové. Ponecháme to vývoji.

Jak vznik takové ligy vnímá mezinárodní federace, když sama startuje Ligu mistrů?
Jsou to dvě věci, které se nemusí vylučovat.

A jaký je zájem ostatních evropských zemí?
Všichni jsou rozpačití. Protože ani rozpočty ve Švédsku, Finsku, Německu nebo Švýcarsku nejsou závratně vysoké. Co se týče stadionů, jsou všichni schopni vstupní podmínky zajistit. Ale z hlediska nákladů je jejich pohled stejný jako náš.