Druhá novinka je z Evropy. Rovněž se týká ročníků 2017/18 a rovněž v ní hlavní roli hraje počet klubů. Jen se tentokrát bude škrtat - soutěž, která si říká Liga mistrů, už nebude hrát nehorázných 48 klubů, ale 32. Což Martin Baumann, ředitel ligy, okomentoval slovy: „Už budou hrát jen ti nejlepší z nejlepších mezi evropskými kluby.“
Tím vlastně přiznal, že doteď to neplatilo. Své místo v ní měly celky, které byly akcionáři projektu, a tak se třeba v nadcházejícím ročníku představí i Pardubice, které v extralize o bod utekly baráži. Jako by do fotbalové Ligy mistrů mohla po letošku vstoupit Příbram.
Směšné, že? I Petr Bříza, sparťanský šéf a velký zastánce Ligy, připustil: „Pokud chtěl někdo vidět na Lize mistrů negativa, poukazoval na to, že ji hrají týmy, které jsou dva tři roky mimo play-off. To trochu podkopávalo její kredibilitu.“
Jsem jedním z těch, o kterých mluví. A patřím k těm, kteří tvrdí, že nazývat v tuto chvíli tuto soutěž Ligou mistrů je rouháním. Že jak velí křesťanské Desatero, brát Boží jméno nadarmo se nemá.
Letos ji bude hrát sedm(!) českých klubů včetně Znojma, jež se do ní dostalo rakouskou cestou. Za rok už to budou nejspíš jen čtyři, přičemž půjde o finalisty a další dva nejlepší ze základní části. Konečně někdo dostal rozum.
Je to jen první krok k tomu, aby se hokejová Liga mistrů skutečně mohla honosit tak zvučným jménem. Brzy ale musí přijít krok druhý: přesvědčit KHL, že i její týmy se mají zapojit, protože bez hokejového Ruska bude tato akce pořád připomínat spíš rouhající se „trucpodnik“ než skvostnou milionářskou soutěž, pro kterou se hodí oslovení Liga mistrů.