Stal jste se hráčským agentem, přestože jste je nikdy neměl moc v lásce. Změnil se váš pohled na tuto profesi?
Neměl jsem v lásce agenty, s nimiž jsem se na něčem domluvil a pak bylo všechno jinak. Ale svět se mění. Hráč na slušné úrovni se dneska bez zastoupení neobejde. Říkám raději zastoupení agenturou, označení agent nemám rád.
Znamená to tedy, se už nechcete vrátit k trénování?
To, že jsme se s Petrem Svobodou domluvili, je pro mě závazek a proto v blízké budoucnosti s trenérskou prací nepočítám. Nikdy neříkej nikdy, ale tím, že říkám v blízké budoucnosti, myslím horizont let, ne týdnů. Posledních šest až sedm let bylo pro mě i pro mojí rodinu hodně hektických. Když mě můj kamarád Franta Černík jednou upozornil, že mám víc funkcí než japonská kalkulačka, rozhodl jsem se, že je čas zabrzdit. Věřím, že v této práci najdu uplatnění a uspokojení.
Jaké jsou vaše nejbližší plány a cíle?
Teď musíme připravit všechno před červnovým draftem do NHL. Samozřejmě to není vše. Je třeba se sejít s účetními a jinými firmami a dát určité záležitosti do kupy. Agentura funguje rok a já jsem v ní týden. Máme určité cíle i plány a věřím, že se mi podaří v této práci zúročit své zkušenosti z hokeje. Naším cílem je kvalita, nechceme trpět na množství klientů. Věříme, že to budeme dělat dobře, ale to samozřejmě ukáže až čas.
Máte už představu, jak bude vypadat vaše pracovní náplň?
Agentura sídlí v Praze, tak asi budu vyskytovat kanceláři, nebo budu někde na cestách. Hokej je specifický. Něco se dá udělat z kanceláře po telefonu, ale hodně věcí se musí vyřešit přímo na hokeji. Jenom těžko dokážu dneska odhadnout, jak přesně budu mít pracovní dobu zorganizovanou.
Bylo impulsem pro ukončení spolupráce s Omskem vyřazení v semifinále ruské ligy?
Trenérská práce na nejvyšščí úrovni vyžaduje úspěch. Semifinále v Pittsburghu nebylo špatné, druhé místo v dlouhodobé části v Omsku s nepostupem do finále ruské ligy už bylo horší. Ale hodncení sezony s odstupem není podle mě špatné. Jaroslavl měla suverénně nejlepší mužstvo, proto druhé místo v dlouhodobé části nebylo špatné. Jenomže jsme prohráli rozhodující semifinále s Čerepovcem v domácím prostředí a bezprostřední reakce byly špatné.
Můžete to přiblížit?
V Omsku to bylo asi stejně divoké, jako když se česká reprezentace nedostane na mistrovství světa do finále. Pocity a reakce jsou podobné. V prvním pohledu převažuje zklamání a naštvání, až později se dokážete na věci podívat z jiného pohledu.
Přesto, měl jste už podepsanou smlouvu s Omskem i na příští sezonu...
Smlouvu jsme podepsali už před play-off s tím, že jí podepíšeme a pak se uvidí. Bylo to pro mě složité rozhodnutí, ale řekl jsme si, že takhle to dál nejde.
Proč?
Kvalitní a dobrá práce trenéra závisí i na chuti. Dlouho jsem to zvažoval a dospěl jsem k tomu, že nejsem stoprocentně přesvědčený, že mám chuť pokračovat. A to je špatně. Každý k sobě musí být sebekritický. Hráči jsou citliví a poznají, jestli tomu dáváte vše.
Ovlivnila vaše rozhodnutí i velká vzdálenost Omsku od domova?
Samozřejmě. Třeba když prohrajete zápas, není to s kým probrat. Na Sibiři to opravdu nebylo lehké, ale na druhou stranu to beru jako skvělou zkušenost, navíc dobře ohodnocenou a s dobrými podmínkami pro hokej, což vám potvrdí i kluci, kteří tam hráli a hrají.
Stihnete letos i nějakou dovolenou, nebo se rovnou pustíte do práce?
Nejsem typ, který by si na čtvrtnáct dní lehnul k moři. Za chvíli bych toho měl plné zuby a byl nervózní. To pro třiapadesátiletého člověka není moc dobré (smích). Ale plánujeme kratší týden u moře, pravděpodobně v Chorvatsku.
Hodně se spekulovalo o vaší možné kandidatuře na post předsedy hokejového svazu. Znamená tento váš krok definitivní odmítnutí funkcionářské kariéry?
V blízké budoucnosti určitě se o žádnou funkci určitě ucházet nebudu. I proto, abychom zamezili dalším spekulacím, jsme se rozhodli předstoupit s naším plánem, prezentovat naší agenturu a říct něco konkrétního.
