Od vedlejšího stolu budou hřmět silné vikinské chorály jejich norských spoluhráčů z týmu.
„Máme trička s naším znakem, sháníme ještě vlajku,“ hlásil brankář Rudolf Pejchar. Jeden z osmi Čechů, kteří působí v místním týmu Lillehammer IK.
Zajímavý výběr! Třeba devětatřicetiletý veterán Sršeň, někdejší sparťanský bek Adam, Kladeňák Kaňka nebo další útočník Pinc, bratr současného gólmana Vítkovic. I na trenérské lavičce Lillehammeru stojí Čech – Miroslav Přerost, ještě loni kouč extraligové Plzně.
Ale v sobotu není důvod myslet na hokej, rovněž nejvyšší soutěž v Norsku má reprezentační přestávku.
Vedení klubu kvůli fotbalové baráži poskytlo hráčům reprezentativní prostory hokejové haly, objednalo pizzu a pivo. „Kdyby si to rozmysleli, zaplatíme útratu z úspor za pokuty,“ usmál se Pejchar.
Proč hokejisté nevyrazí do hospody? „Ve městě je jediný sportbar, ten bude narvaný. A taky by se nám tam večer pořádně prodražil.“
Pro srovnání: sklenice točeného piva na 50 až 80 norských korun. Cenu vynásobte zhruba čtyřmi a vyjde vám v české měně.
Česká mise se tak obyčejně schází v bytě některého z hráčů. A nakoupí se lahvové. To je levnější, třetinka za deset norských korun.
V kabině to fotbalem žije už pár dnů. Češi proti Norům, jako na trávníku.
Vypisovaly se sázky, hráči se popichovali. Jak tipoval Pejchar? „Vyhrajeme 2:1,“ věřil bývalý gólman Plzně. Ale hned ustaraně přidal. „I remízu překousnu, ale nesmíme prohrát. V neděli je trénink, to bychom si užili výsměchu.“
Taktickým manévrům Norů připsal Pejchar stav trávníku na stadionu Ullevaal. „Oni jsou zvyklí na takovém oraništi hrát, nám bude vadit. A ještě si přejí, aby v noci na sobotu nasněžilo. Je to možné. Před dvěma týdny tady napadlo třicet centimetrů sněhu. Druhý den pršelo a ze všeho bylo bláto,“ varoval brankář.
